Cesta do fantazie
V Cestě do fantazie se nevedou bitvy, hlavní postava není nadaná nadpřirozenými schopnostmi, ani se zde nesváří dobro se zlem. Vyprávění o desetileté dívce, která se ocitne v roztodivném městě duchů, bůžků a strašidel, se obejde bez schémat a prvoplánových atrakcí sezónních animovaných hitů. Naopak diváky každého věku pohltí a uhrane unikátní vizí svého autora, díky níž každý záběr dýchá roztodivností, hravostí, nápaditostí, ale i melancholií a emotivností.
V jádru fantaskních výjevů při tom stojí vyprávění o nelehké hranici mezi dětstvím a dospělostí, kterou Mijazaki pojímá ne jako nějaký soubor společenských norem či sebejistotu ve vystupování, nýbrž oproštění se od umanutosti i sebestřednosti a naopak dospění k empatii i uvědomění si vlastní identity a kořenů. K tomu nechává režisér svou hrdinku dojít bez jakékoli didaktičnosti a naopak v uvolněném vyprávění, které diváky ukolébá svou podmanivou atmosférou.
Hajao Mijazaki diváky přenáší do fascinujícího světa nespoutané obrazotvornosti. Řada prestižních mezinárodních ocenění, v čele s historicky první hlavní cenou festivalu Berlinale udělenou animovanému filmu a Oscarem za nejlepší animovaný film, lemuje cestu snímku, který nepřestává okouzlovat stále nové diváky.
