New Jazz Underground & flui
New Jazz Underground
V jejich názvu určitě nehledejme žádnou velkou souvztažnost ani s klasickým americkým, natožpak s domácím „androšem“. Nejde tu o popis nějakého nového jazzového stylu nebo myšlenkového proudu bojujícího proti všemu a všem. Spíš je to hra se slovy, ve které nechybí ani kus ironie. Na JazzFestBrno se pro velký úspěch vracejí takřka na den přesně po dvou letech.
Hudebně New Jazz Underground zúročují to, co se naučili v základech svého řemesla. Jejich hudba swinguje i bluesuje, je ovšem postavena na ryze současné improvizaci a hlavně energii. A rozhodně to nejsou žádní zapšklí introverti – už jen názvy jejich skladeb typu „when you a sad boy but you swingin’“, „modern jazz but good“ nebo „giant steps is not music“ napovídají, že kromě skvělé hudby si s nimi užijeme i spoustu zábavy.
flui
Vznik flui inicioval Jaromír Honzák jako prostor pro trochu jiný hudební svět, než je ten, do kterého vstupuje se svým kvintetem. „Chceme si lehce a bez dumání sáhnout pro hudbu, které je tolik všude kolem nás,“ říká Honzák. „Každým zvukem se pokusit zprůchodnit kanál, kterým k nám proudí.“
Trio tvoří tři rovnocenné hlasy, jejichž úkolem není být vždy nutně v souladu. Konsonance je jen jednou z možností, uvědomělá přítomnost v daném okamžiku je cennější.
První stranou trojúhelníku je uznávaná trumpetistka, skladatelka, aranžérka a dirigentka Štěpánka Balcarová. Svoji pozornost věnuje komorním projektům i modernímu bigbandovému zvuku, stejně jako skládání zpěvných písniček i rozsáhlých kompozic na pomezí klasické hudby a jazzu.
Protější strana trojúhelníku, kytaristka Kateřina Hošková, studuje na jazzové katedře pražské HAMU. Nedávno si splnila jeden ze svých snů ve francouzské metropoli, kde studovala jazzovou kytaru na Pařížské konzervatoři.
