Lakomec
Ovdovělý lichvář Harpagon zasvětil život hamižnosti. Lakota je u něho vášeň, kterou omezuje své děti - syna Kleanta a dceru Elišku, o služebnictvu ani nemluvě. Umí peníze hromadit tvrdou lichvou i sebeodříkáním. Jeho děti sice nic neumějí, ale chtějí život žít a užívat, pokud možno s nataženou dlaní. Harpagonova posedlost zlatem v nich vzbuzuje nenávist a posměch – emoce o to silnější, o co více ve jménu chamtivosti otec manipuluje s jejich osudy: Elišku míní provdat za stárnoucího boháče, třebaže dcera miluje mladého Valéra, a Kleanta oženit s bohatou vdovou, bez ohledu na to, že syn je zamilován do mladičké Mariany ze sousedství. Na sňatek s Marianou totiž pomýšlí on sám.
Jedno z nejslavnějších děl předního dramatika francouzského klasicismu baví již bezmála tři a půl století divadelní obecenstvo tím, jak bravurním způsobem předvádí, co všechno může přivodit chorobná posedlost penězi či náruživá závislost na mamonu. Velký mistr komických charakterů podává barvitý obraz nekonečných způsobů manipulace, klamu a přetvářky v nejintimnějším prostředí rodiny. Když jde o peníze, neplatí žádná pravidla slušnosti či úcty dětí k rodičům a rodičů k dětem.
