Akvanaut Pavel Gross a deset let s Prima ZOOM
Jak lépe si připomenout desáté výročí spuštění jediného českého ryze dokumentárního televizního kanálu než originálním snímkem českých cestovatelů o českém objeviteli? Sice o měsíc později, ale i tak se to hezky sešlo.
Strhující film Miroslava Náplavy AKVANAUT PAVEL GROSS je vyprávěním o životě dnes v podstatě neznámého snílka. Tento zkušený cestovatel a dokumentarista, který před lety mimo jiné „objevil“ polozapomenutého světoběžníka Eduarda Ingriše, ke svému nejnovějšímu počinu sám říká: „Čtyřleté setkávání a natáčení s Pavlem Grossem nás lidsky sblížilo natolik, že jsme se i přes generační věkový rozdíl stali kamarády. Věřím, že Pavlova přirozenost a nadšení pro vše, co podniká, bude inspirovat diváky bez rozdílu věku. A taky že pro ně bude stejným zjevením, jako pro mne, když jsme se prvně potkali.“
Právě nadšení Pavla Grosse, konstruktéra a vynálezce, stálo v roce 1965 za úspěchem tehdejšího Československa, které se díky jemu stalo v pořadí třetí zemí, jež měla svého akvanauta. Člověka, který strávil sám několik dní pod hladinou moře. V tomto případě to bylo v habitatu (podmořském stanu) Xenie jeho vlastní konstrukce a na vlastní riziko.
Střihač snímku Radim Kotěšovec k osobnosti Pavla Grosse dodává: „Po premiéře dokumentu Stingl – Malý velký Okima režiséra Steva Lichtaga o fenomenálním etnografovi a nejvydávanějším českém spisovateli jsem netušil, že při střihu hned následujícího dokumentu narazím na další neuvěřitelnou osobnost, tentokrát Pavla Grosse. Do té doby jsem o něm neslyšel a práce na filmu pro mě samotného byla objevná, zábavná a napínavá současně.“
A kdo vlastně je dnes třiaosmdesátiletý Pavel Gross? Absolvent strojní fakulty ČVUT v Praze, jenž patří mezi světové průkopníky přístrojového potápění, se vývojem podvodní techniky zabývá celý život. Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 emigroval první československý akvanaut do Švýcarska, kde pracoval na vývoji a stavbě obřího cyklotronu (urychlovače částic).
V roce 1974 se po seznámení s krajanem Jaroslavem Kohoutem pustil do konstrukce miniponorek. Typ F-3 GEO vyprojektovali a postavili v roce 1981 na objednávku prof. Hanse Frickeho z Max Planckova institutu, který z ní jako první na světě natočil živoucí fosilii, latimérii podivnou. Ponorka typu E2 je dnes součástí sbírek Technického muzea Brno, kde by měla být vystavena v připravované expozici o podvodním světě.
Snímek vznikl pod režijní taktovkou Miroslava Náplavy v produkci sdružení SRDCAŘI.CZ, jenž má na svém kontě mimo jiné i úspěšné road movie Srdcaři v Africe (2017) či Srdcaři na severu (2021) od téhož autora.
Televizní premiéru filmu Hlubiny a posedlosti: AKVANAUT PAVEL GROSS, můžete shlédnout v neděli 5. března 2023 na Prima ZOOM od 20:00.
