Angažovaný thriller s nečekaným závěrem

Rozhlasová moderátorka Eva si do své živě vysílané noční show pozve tajemného Radka. Ten se po téměř dvaceti letech vrací zpět do Česka a snaží se vyrovnat se svou minulostí. Nic však není tak, jak se na první pohled zdá a do Radkova komplikovaného plánu se zaplétá stále více lidí. Děj filmu se odehrává během pouhých čtyř hodin a vrcholí těsně před půlnocí, kdy má dojít k promlčení dlouho zapomenuté vraždy.

Hned na začátku je nutné zmínit, že první polovina filmu je výrazně slabší a má poměrně pomalý rozjezd. Motivace postav je nejprve značně nejasná a dlouho trvá, než divákovi příběh začne dávat smysl. Poté však do sebe začnou jednotlivé informace zapadat a divák je postupně vtažen do děje. Díky úplnému závěru se pak snímek dostává do nadprůměru. Robert Sedláček si pohrává s divákem a jde zcela proti jeho očekáváním. Finále přesto nepůsobí samoúčelně a jedná se o realistické vyústění celého příběhu.

Také vizuální stránka filmu je poměrně zajímavá. Výrazně se v něm pracuje se světlem, odrazy ve skle a neonovými barvami. Celková výtvarná stylizace však bohužel není natolik radikální, jak naznačoval plakát. Diváka také může poněkud překvapit, jak málo je snímek akční, děj je posouván dopředu především dialogy postav a příběh by vlastně mohl fungovat i jako rozhlasová hra. V tomto ohledu se Promlčeno podobá jinému Sedláčkovu projektu – seriálu České století.

Také čtěte

Podezření – vpravdě výjimečný zážitek

Nejen v KULTu už zaznělo, že na obrazovkách České televize se čím dál častěji objevují seriály...

Pokud jde o herecké výkony, je třeba zmínit především nepříliš známou Barboru Bočkovou v roli moderátorky Evy. Hlavně ve druhé polovině exceluje v emočně vypjatých scénách. Také Igor Bareš a Karel Roden podávají nadprůměrný výkon. Sedláček bohužel neměl příliš šťastnou ruku při výběru představitelů menších rolí. Například bratr hlavního hrdiny působí velmi nevýrazně a jeho projev je poněkud plochý.

Podobně jako ve svých předchozích filmech se Sedláček snaží otevírat řadu nejrůznějších společenských témat. Kritiku sklízí nejen současný právní systém, ale i privatizace z devadesátých let a senzacechtiví novináři, kterým jde jen o sledovanost. 

I přes slabší první polovinu lze Promlčeno doporučit. Dobrých českých thrillerů je koneckonců stále příliš málo.