Barbie a její růžová odysea

O  zfilmování „příběhu“ ikonické americké panenky se uvažovalo dlouho, aniž by to příliš vzrušovalo kohokoli mimo okruh jejích nekritických příznivců. Situace se změnila ve chvíli, když se projektu chopila scenáristická (a  partnerská) dvojice Greta Gerwig a  Noah Baumbach, přičemž první jmenovaná jej zaštítila i  coby režisérka. Pověst uznávaných tvůrců především nezávislého filmu přitáhla k Barbie pozornost, která se překlopila v mánii.

O Barbie se hovoří jako o  spasitelce kin, jejichž provozovatelé si díky ní mnou ruce jako už dlouho ne. Obrovský zájem publika vedoucí k  překonání řady rekordů pramení z geniální marketingové kampaně, jíž se z  filmu podařilo udělat událost prakticky pro všechny.

Na své si přijdou jak milovníci světově nejznámější panenky, tak stoupenci feministického zděšení z jejích křivek. Jak ženy znechucené patriarchátem, tak muži rozezlení věčným přehlížením Kena. Jak fanoušci muzikálové tradice klasického Hollywoodu, tak trendoví diváci, kterým unikne i  trochu prvoplánová citace 2001: Vesmírné odysey. Gretě Gerwig – a  Mattelu, samozřejmě – se povedlo přijít s  dokonalým audiovizuálním produktem, aniž by musela rezignovat na tvůrčí vklad. Zároveň lze jen stěží popřít, že jako film Barbie představuje spíše sytě růžové pozlátko než radikální dílo, v jaké někteří z nás doufali.