Brno v době bitvy tří císařů
„Vojáci, jsem s vámi spokojen. Ve slavkovském dni jste dostáli všemu, co jsem od vaší neohroženosti očekával; svoje orlice jste ověnčili nesmrtelnou slávou. Armáda o 100 000 mužích pod velením císařů Ruska a Rakouska byla v méně než čtyřech hodinách buď rozetnuta, nebo rozprášena…“ „Vojáci, až bude završeno vše, co je třeba pro blaho a rozkvět naší vlasti, odvedu vás zpět do Francie; budu tam o vás s láskou pečovat. Můj lid vás pozdraví s radostí a vám postačí říci: ‚Byl jsem v bitvě u Slavkova,‘ aby odpověděli: ‚To je hrdina.‘“
Bitva u Slavkova, nazývaná „bitvou tří císařů“, v zahraničí známá také jako bitva u Austerlitz, byla jedním z hlavních střetnutí napoleonských válek a jednou z nejslavnějších i nejkrvavějších bitev, které se kdy na českém území odehrály. Proběhla 2. prosince 1805 a postavila proti sobě koalici Rakouského císařství (pod velením císaře Františka I.) a carského Ruska cara Alexandra I. proti Francouzskému císařství Napoleona I. Bonaparte.
Významnou úlohu sehrálo při slavném Napoleonově vítězství rovněž město Brno. Již před příchodem prvních oddílů francouzské armády panovalo v Brně velké napětí a v polovině listopadu opouští město dlouhá kolona 3 000 vozů, které odvážejí do bezpečí mimo jiné i nejdůležitější státní dokumenty z císařského archivu z Vídně nebo majetek samotného císaře. Odjíždějí i moravský zemský hejtman Prokop hrabě Lažanský s nejvyššími úředníky. Ve městě nastává mrtvolné ticho a mrazivé očekávání nastávajících událostí.
Dne 19. listopadu přicházejí první zprávy o blížící se francouzské armádě císařskou silnicí ve směru od Pohořelic. Pevnost Špilberk urychleně opouští rakouská posádka a zanechává zde velké množství vojenských zásob. V tu chvíli se vydává v ústrety prvním vojenským oddílům městská deputace v čele s biskupem hrabětem Schrattenbachem. První jednotky francouzské armády vedené maršálem Muratem vstoupily do Brna 19. listopadu kolem půl třetí odpoledne Brněnskou branou. Maršál převzal od deputace správu města a Brno ihned vojensky zajistil. Vzápětí obsadil poštovní úřad a zabavil všechny poštovní i finanční zásilky. Tím přerušil veškerý tehdejší styk města s okolím a také přístup k jakýmkoliv informacím. O den později dorazil do Brna i sám císař Napoleon.
Od 11 hodin ve směru od Brněnské brány přes Zelný trh procházelo městem dvanáctitisícové francouzské vojsko a za hudebního doprovodu směřovalo Židovskou branou na Olomouckou ulici ve směru budoucí bitvy. Císař přijel jednu hodinu po poledni na svém koni v prostém šedém plášti v doprovodu osobní gardy čítající tisíc mužů a čtyřicet mameluků.
Ubytoval se na dnešním Moravském náměstí v místodržitelském paláci společně s generálem Mortierem. Další francouzská generalita byla ubytována ve šlechtických palácích a vojsko v měšťanských domech a klášterních budovách, část vojska obsadila i Špilberk.
Napoleon strávil v Brně před bitvou deset dnů a tuto dobu věnoval jednáním s rakouskými a pruskými vyslanci a častým vyjížďkám do terénu budoucího bojiště. Neustále projížděl městem a při návratu z obhlídek ho vítalo víření bubnů. Teprve v noci z 28. na 29. listopadu odcestoval ve dvě hodiny ráno ke svému vojsku na bojiště. Po vítězné bitvě u Slavkova se císař 7. prosince opět vrátil do Brna, kde pobýval dalších pět dní, aby nakonec 12. prosince v 5 hodin ráno město i se svou gardou definitivně opustil.
