Češi si vylámali zuby na Američanech. Zlatý sen z domácího MS v hokejbale se rozplynul ve finále

Oba české výběry si v základní části počínaly naprosto suverénně a shodně ovládly své skupiny se ztrátou pouhého jednoho bodu. V případě ženské reprezentace to byly právě Američanky, které Češkám jeden bod sebraly po naší výhře 2:1 až po samostatných nájezdech. O to větší očekávání vzbuzovalo jejich opětovné setkání ve velkém finále.

Zápas o zlato nakonec rozhodl jediný gól, který v 18. minutě propasírovala za česká záda Brooklyn Schneiderhan. Naše hráčky se sice dostávaly do slibných šancí a tlačily se do zakončení, ale recept na překonání skvěle chytající americké gólmanky Maxie Weisz bohužel nenašly. Finálová prohra 0:1 v základní hrací době tak přisoudila Češkám stříbro.

Kruté pravidlo „Nedáš, dostaneš!“ v mužském finále

Mužská reprezentace ztratila v základní části jediný bod v derby se Slováky (výhra 3:2 po nájezdech). Z první pozice tak domácí tým prosvištěl vyřazovací částí jako hurikán. Ve čtvrtfinále deklasoval Velkou Británii vysoko 15:1 a v semifinále si bez servítků poradil i se skvěle hrajícími Finy poměrem 8:1 (Finové si následně spravili chuť a překvapivě urvali bronz po výhře 4:3 nad favorizovanou Kanadou).

Ve finále čekal na Čechy tým USA, který v základní skupině dokázali porazit 1:0. Očekávala se obrovská bitva, ve které měl být domácí tým papírovým favoritem. Zaplněná Ostravar Aréna hnala reprezentaci za vítězstvím, Češi byli většinu zápasu herně lepší a častěji drželi míček, i když statistika střel byla extrémně vyrovnaná (31:30 pro Česko). Do samotného průběhu vypjatého utkání se bohužel negativně podepsali také rozhodčí, kteří nastavili až příliš volný metr a řadu zjevných faulů nechali bez povšimnutí. Od zaplněných tribun si za to arbitři vysloužili zcela oprávněný pískot a bučení.

Atmosféra v hledišti na chvíli ztuhla v 18. minutě, kdy Američany poslal do vedení Nick Phillips. Naštěstí už ve 22. minutě dokázal krásnou střelou od modré čáry odpovědět Tomáš Hudec. Po bezgólové třetí třetině dospěl infarktový zápas až do prodloužení. V něm měl zlato na hokejce opět Tomáš Hudec, ale z bezprostřední blízkosti odkrytou branku neprůstřelného Andrewa Cartera přestřelil. Vzápětí se naplnilo to nejkrutější sportovní pravidlo. Po chybě domácích se Američané v 54. minutě dostali do přečíslení 2:1 a nádhernou kombinaci přetavili ve vítězný gól.

Aréna v tu chvíli zamrzla a na hráčích bylo vidět obrovské zklamání. Nechali na hřišti úplně všechno, ale hokejbalové štěstí se zkrátka přiklonilo na americkou stranu. Publikum se však z prvotního šoku rychle probralo a halou se po právu rozeznělo skandování „Hoši, děkujeme!“. Výkon české reprezentace byl totiž po celý turnaj špičkový.

Lekce z finále a hledání střeleckého štěstí

Obě finále nabídla krásnou a vyrovnanou podívanou, kterou rozhodl rozdíl jediné branky. Přináší to ale prostor k zamyšlení. Ve sportu vítězí ten, kdo dá více gólů, a pokud ve finále – jako v případě našich žen – nevstřelíte ani jeden, na zlato zkrátka pomýšlet nemůžete. Střelecká potence a efektivita v koncovce je dlouhodobým kamenem úrazu napříč celým českým sportem.

Potvrzuje to aktuálně i fotbalová reprezentace, která se z MS ve fotbale vrací s tristní bilancí vstřelených a obdržených branek 2:6 (lze vůbec pomýšlet na úspěch, když dáte za celý turnaj dva góly?). To samé platí i pro naši hokejovou reprezentaci – ta sice v základní části letošního MS nastřílela 19 branek, ale v klíčovém čtvrtfinále proti Finům se zmohla na pouhý jeden gól a po prohře 1:4 se s turnajem rozloučila. Právě odvaha v zakončení a klid v gólových šancích je to, v čem nám světová špička momentálně ujíždí.

I přes hořkou finálovou pachuť si však obrovskou pochvalu zaslouží samotná organizace ostravského mistrovství. Ačkoliv se jedná o amatérský sport, turnaj byl zorganizován na naprosto špičkové, profesionální úrovni.

Více na ostrava2026.cz