Pokrok o skok, nejen o krok

Odvážná režie Michala Háby a dramaturgie Martina Sládečka ubírají vážnosti, dělají si z románu drze legraci. Funguje to. Netřeba se lekat, že na úkor plynulosti vyprávění. Celkový tok inscenace není narušený. Je tam klasická bídnická kostra s nejznámějšími postavami, ale nechybí ani Victor Hugo a persony, jež byste našli jen v románu, nikoliv ve filmu nebo muzikálu. Mezi klasickým provázkovským ansámblem skvěle funguje symbióza s umělci ze sdružení Ara Art, které se zaměřuje na podporu kultury a umění romské menšiny LGBT+. Jako Jean Valjean se představuje výkonný ředitel Arta Art David Tišer.

Domácí Dušan Hřebíček coby Victor Hugo a Dominik Teleky v roli Mariuse zajišťují, že se těšíte na každou další scénu. Pavlína Matiová vykresluje Fantine stejně dobře jako Milan Holenda a Růžena Dvořáková manžele Thénardierovy. Zažívají Bídníci v Hugově vyprávění opravdu bídu, nebo jsou spíš bídáci? Kdo je chudák a kdo mizera? Už v 19. století lidé (nejen ve Francii) nechtěli moc vnímat sociální rozdíly, nespravedlnost a těžký život napříč vrstvami společnosti. Sám Hugo by určitě předpokládal, že v 20. a 21. století si už nebudeme stavět žádné barikády – ani skutečné v  ulicích, ani ty virtuální. Dejme si pozor, aby život nikdy nebyl spíš než pokrok o krok úskok zpět.