Wirbel víří temnou historií i zářivou krajinou, rychle však slábne

Režisér, scenárista a autor hudby Tomáš Hubáček pojímá svůj film především jako poctu kráse české krajiny, čehož dosahuje rafinovaným složením filmového místa děje z lokací v Českém středohoří, Bílých Karpatech nebo na Slovácku, v takzvaném Moravském Toskánsku. Do hlavních rolí byl obsazen letošní držitel Českého lva za seriál Studna David Švehlík jako Martin a Judit Pecháček v roli Agnes.

Útěk a přistání na ostrově v moři soch 

Wirbel uvádí diváka do děje chytrou zkratkou, když připomíná obrazy, které známe z mnoha jiných filmů, ale uvádí je do nového kontextu. Odraz podvečerních hor na okně jedoucího auta a v něm spící muž, následuje záběr na kolečka kufru, rachotící po kamenité stezce. Nelze se vyhnout asociaci s letištěm, dalekými cestami. Martin pomyslně přistává v neznámém světě, přestože se pouze vrací na místo z dětství, do starého zděděného domu. Záhy náhodně objeví mapy a zjišťuje, že okolí samoty není jen krásné, ale také historicky významné. Měly zde totiž stávat sochy, zásadní pro duchovní život původních německých obyvatel.

Spálené plány a černý pes 

Martin ale téměř okamžitě plány a mapy spálí. Čin následně působí jako nevědomý symptom celého filmu, který ve svých záměrech dává před systematickým postupem přednost okamžitým emocím. Emoce, promítající se do zkratkovitého jednání postav, navíc často nevycházejí z hrdinů a jejich života uvnitř filmu, ale z navracejících se symbolů a významových motivů, které si máme do postav promítat (černý pes, legenda o sv. Jiří, tančící ženy aj.). Ty jsou ke své škodě až příliš snadno vysvětlitelné a neprocházejí vývojem. Důsledkem je zploštěné zobrazení aktérů příběhu i jejich vzájemných vztahů. Není to ale vina herců, kteří poctivě oživují své role fyzickými detaily. Zájem budí Švehlíkův shrbený postoj i omámenost Pecháček, ponořující se do mysli Němky Agnes, ztracené v čase.

Velká témata nebo rozpohybovaný kalendář

Při důkladnějším průzkumu cest, kterými se film Wirbel vydává, začíná převládat dojem, že jako silné drama fungovat nemohl a snad ani nechtěl. Těžko si totiž představit, že by v tak ostrých zkratkách tvůrci chtěli říct něco platného o věčných tématech osamělosti nebo minulosti česko-německých vztahů. Wirbel přesto dostává svým záměrům jako oslava zapadlých koutů české krajiny, které by měly být chráněny před zkázou i bez nápovědy mlčících návštěvníků ze zásvětí. Je tomu tak především díky scénografii Marka Špitálského ve spolupráci s kamerou Alana Sourala, které v širokých záběrech zdařile zachycují majestát zelených kopců i rozpadlého zámku. Rustikální náladu vyzařuje i Hubáčkova hudba, ve které můžeme zaslechnout nezvyklý zvuk citery.

Film tedy potěší diváky, kteří podobná místa rádi navštěvují a s radostí i mrazením v zádech vdechují jejich energii. Na své si přijdou i příznivci zkušených herců Davida Švehlíka, Judit Pecháček nebo Martina Fingera. Zájemci o komplexnější zachycení historických pnutí a jejich následků by však měli hledat jinde.

Autor: Filip Koneček