Ředitelem vlastního života: Proč je bikepackingový závod ta nejlepší škola byznysu

Pot a utrpení. Nejčastější spojení s cyklistickými ultra maratony bez podpory. Kolikrát jsem si říkal, jestli to mám zapotřebí? Tolikrát jsem chtěl zahodit kolo do strže a skončit. Ale vždy stačilo pár týdnů, znovu se projet na kole a byl jsem v  tom zase až po uši. Příští rok se opět přihlásím na nějaký závod. Stala se z toho vášeň. Nejsem jediný, kdo to tak má. Kdo jednou zakusil, vrací se zpět překonávat své limity, poznávat sám sebe v extrémních situacích, propojovat svou životní cestu s jinými účastníky a vytvářet pevná přátelská pouta. Především ale zažívat nepřenositelná uvědomění. A jedním takovým aha momentem pro mě byla rovnováha.

Držet balanc z kopce

Řítil jsem se dolů ze šumavského Pancíře rychlostí, která oscilovala kolem 40 km/h, po sjezdovce dolů, přes kamení, trávu, větve. V tu chvíli jsem si pomyslel: jedna chybička, nerovnovážný stav a letěl bych k zemi s nejasným výsledkem. Jakýkoliv úraz by mohl znemožnit pokračování dál. Tehdy jsem si uvědomil, že nejdůležitější na jízdě na kole je umět držet balanc – rovnováhu. Bez ní se ani nerozjedete. Zajímavé je, že tento balanc se udržuje pouze na dvou ploškách (bodech), kterými se dvě kola dotýkají země. A tehdy mi došlo, že tato rovnováha platí obecně pro život. Ne nadarmo se říká „work-life balance“. Udržování rovnováhy můžete přenést kamkoliv, do rodiny, do všech forem vztahů, ale i do podnikání. O životní rovnováhu dbal i Tomáš Baťa, a dokonce ji požadoval po všech svých zaměstnancích.

Bikepacking jako manažerský simulátor

Z bikepackingových závodů bez podpory si odnáším spoustu dalšího uvědomění do své manažerské pozice. V okamžiku startu se ocitám v permanentním režimu rozhodování. Musím se rozhodovat v každé chvilce, byť jen o tom, jestli ten kopec vyjedu nebo půjdu pěšky, nebo kde budu dnes spát? Mapu (můj plán) čtu v reálném čase a tím si zlepšuji odhad (strategie). Sleduji změny počasí, na které musím rychle reagovat (analýza). Překonávám spoustu překážek (např. popadané stromy) na cestě do cíle. Z každé chyby získávám ponaučení (vzdělávání v praxi).

Ale tím nejtěžším a nejdůležitějším je sledování vlastního těla a psychiky (řízení zdrojů). Únava, vyčerpání, přetížení, svalová bolest, pocity chladu či horka, hladu a žízně, regenerace a spánek. V tuto chvíli jsem jediný a klíčový zaměstnanec. Pokud se odepíšu, celý projekt krachne. Umět vyhodnotit své možnosti a  limity, a dokázat zastavit a spát, i když víte, že konkurence jede dál, je nejen v byznysu k nezaplacení.

Kdo jste, zjistíte až ve tři ráno

Pokud chcete lépe poznat sami sebe, najít životní rovnováhu a přenést si něco do svého osobního či pracovního (např. podnikatelského) života, tak se přihlaste na nějaký bikepackingový závod v roce 2026. Nemusíte jet hned tisíc mil, ale ideálně si vyberte závod, kde musíte jet přes noc nebo spát jen naprosté minimum. Právě tam, ve tři ráno, uprostřed lesů zjistíte, kdo doopravdy jste, jak vaše tělo reaguje na únavu, jak (ne)funguje regenerace a jaké živiny doopravdy potřebuje k dalšímu fungování. Třeba přijdete i na to, co jsem si uvědomil při rychlosti 35 km/h…Ale o tom někdy příště.

Kam vyrazit: Bikepacking kalendář 2026

Scéna roste a závodů přibývá. Zde je výběr 10 MTB závodů v Česku a na Slovensku pro nadcházející sezónu. Více zde: bezpodpory.cz