Od přežití v džungli k uměleckému mistrovství a pseudorealismu

Malování vás provází od dětství, ale vaše cesta vedla k technickému doktorátu. Jak vzpomínáte na své začátky?

Od dětství jsem si kreslil. Můj dědeček, vynikající malíř a skvělý bavič M. Medek, ve mně viděl talent a označil mě za figuralistu. Po studiu na Střední škole uměleckých řemesel v Brně následovalo moje dlouhé studijní období technických a inženýrských oborů završené doktorátem (Ph.D.). Žil jsem v přesvědčení svého okolí, že malování není perspektivní způsob obživy, a umění šlo na vedlejší kolej. Dědečkův odkaz ale přetrval.

V roce 2009 jste vytvořil odvážnou kolekci Figuríny. Proč po ní následovala tak dlouhá umělecká pauza?

Kolekce Figuríny (2009) vznikla při mém studiu a brigádě v modelingu. Vdechl jsem v ní život figurínám z výloh, které po zhasnutí světel ožívají a oddávají se milostným radovánkám. Rád balancuji na hraně vkusu a lehkého erotična. Pak ale přišla dlouhá pauza. Stále mi ale něco chybělo. Hledal jsem dobrodružství a netušil, že mě dovede zpět k malování.

Zlomovým momentem byla reality show Survivor v roce 2022. Jak tento extrémní zážitek přepsal vaše priority?

Survivor byl extrémní výstup z komfortu. Život v džungli, hlad, moře místo toalety, kůže rozežraná od soli a psychické dno mě proměnily. Klíčem bylo uvědomění si konečnosti života skrze rituál zhasínání pochodní. V realitě to funguje stejně – nikdy nevíte, kdy vám plamen zhasne. Věděl jsem, že se musím vrátit k malování. Kdybych se o to nepokusil, na konci života by mě strašně mrzelo, že jsem svůj potenciál nechal spát.

Po návratu z džungle vznikla kolekce s názvem Zrození lva a zdolal jste Spartan Race Ultra. Proč vyhledáváte takové výzvy? 

Dva roky po návratu jsem tvořil kolekci Zrození lva a běhal překážkové závody. Chtěl jsem pokořit nejtěžší metu – Spartan Race Ultra (50+ km a 50 překážek v horách). Jako neběžec jsem to zvládl. Byl to skvělý zážitek, ale skutečné naplnění a pocit, že opravdu žiji, mi dává až malování. Má to svou cenu: vytvářím na sebe obrovský tlak, naskakují mi šediny, ale od života zkrátka chci víc než jen každodenní stereotyp.

Vaše nová kolekce se jmenuje Mezilidské masky. Jaké hlubší poselství se v ní skrývá? 

Kolekce navazuje na směr Humanimal, kde lidi připodobňuji ke zvířatům. To zvířecí v nás je často skryté pod maskami, které nosíme v práci či společnosti. Pravou tvář odhalujeme jen nejbližším, což vyžaduje sílu, protože riskujeme ublížení. Maskou je i oblečení či líčení. Moje obrazy toto napětí zachycují. Ústřední velkoformátový obraz (na titulní straně, redakční poznámka) ukazuje nahý pár, jak odhazuje masky a odchází ze začarovaného lesa plného maskovaných lidí do světa upřímnosti. A postavy v nové kolekci záměrně maluji černobíle – vybarví se až tehdy, když odloží své masky.

Malujete bez předloh a přecházíte od akrylu k oleji. Jak vypadá váš tvůrčí proces? 

Díky fotografické paměti a prostorové představivosti nepotřebuji modely ani fotky, postavy vidím přímo v hlavě a dokážu s nimi v duchu otáčet. Proces je hypnotický. U plátna stojím, protože vsedě ztrácím inspiraci a flow. Dokážu u něj v kuse prostát devět hodin a nachodit stovky kroků tam a zpět. Dokud obraz neodpovídá mé vnitřní vizi, nepřestanu. Nyní přecházím k olejomalbě, což je pro mě mistrovská technika. 

Vaše tvorba rezonuje současnou uměleckou scénou. Kromě rostoucího počtu klientů s vámi spolupracují i prestižní pražské galerie. Co pro vás znamená zájem odborné a široké veřejnosti? 

Především bych chtěl říct, že mám velkou radost, jak na lidi moje tvorba působí. Snažím se být autentický a pracovat s tématy hlubšího významu. Jsem teprve na začátku své umělecké kariéry a je až neuvěřitelné, jakou podporu lidí kolem sebe cítím. Vzhledem k velkému zájmu mohu prozradit, že v současné době už do konce roku 2026 nepřijímám další zakázky a soustředím se na dokončování rozpracovaných děl.

Co bude dál? Když se podíváte na svou dosavadní cestu, kde jste dnes a kde budete za deset let? Jaký je váš největší umělecký cíl? 

Umění pro mě znamená nejen možnost se svobodně vyjadřovat, ale považuji ho za svůj účel. Studium i sport jsem vždy dělal ve snaze o dosažení vrcholu, který mě naplňoval pocitem uspokojení. Nyní mám vysoké ambice i v uměleckém světě. Nechápejte mě špatně – nemyslím teď množství prodaných obrazů nebo společenské uznání. Chtěl bych se dostat až na hranu svých možností a jednou dosáhnout uměleckého mistrovství.

Novou kolekci představíte v listopadu v Brně na netradiční vernisáži. Na co diváky lákáte? 

Brno a jižní Morava jsou moje srdeční záležitost, proto chci vernisáž uspořádat právě tam. Vernisáž bude celodenní zážitková událost plná dobrého jídla, pití a doprovodného programu, abych měl čas si s každým popovídat. Představím na ní cyklus Mezilidské masky 2026 a parciálně také kolekce Zrození lva 2024 i Fantastické světy 2025.

Aktuálně na svém webu urbanartgallery.cz spouštím možnost registrace na vernisáž s názvem Mezilidské masky 2026, kam srdečně zvu i čtenáře KULTINO* a milovníky umění. Informace o události budu zveřejňovat postupně i na mém Instagramu: @lukas.urbanart.

Koncem listopadu vás také zvu na pražský Open Art Festival, kde budu prezentovat průřez svojí tvorbou od roku 2022 až po současnost.