Sám na dva šéfy
Francis Henshall, zneuznaný muzikant se z nouze stane bodyguardem Rachel Crabbeové, která se vydává za svého mrtvého mafiánského bratra Roscoea a netuší, že ho zabil její milý Stanley, který Francise zaměstná také. Všechny ty zatáčky, serpentiny a peripetie se však nakonec (jak už v to dobré komedii bývá) šťastně vyřeší, a to i velkým přispěním Francise, kterému se během příběhu nejen podaří se dosyta najíst, ale i najít si pro sebe vhodnou partnerku…
Asi největší komediální úspěch londýnského National Theatre v současné době představuje svérázná adaptace Goldoniho Sluhy dvou pánů pod názvem Sám na dva šéfy (One Man, Two Guvnors, 2011). Jejím autorem je přední anglický dramatik Richard Bean, jehož Novomanželské apartmá jsme před časem v našem divadle uváděli. V režii Nicholase Hytnera se pak tato londýnská inscenace dočkala nejen veleúspěšného přesunu na West End, ale i půlročního turné po celém světě (včetně Austrálie, Nového Zélandu či Hongkongu).
Beanovy dialogy svou úsečností, citem pro paradox, absurditu a správně „střelenou“ nadsázku navazují evidentně na „montypythonovskou“ tradici britského humoru. Přitom ponechávají dost prostoru pro půvabné pohybové gagy v duchu italské komedie dell’arte i pro dynamické retro písně Granta Oldinga.
