Článek

Brněnské výstaviště

Článek Brněnské výstaviště, Veletrhy Brno. Magazín KULT*  Brno
Historie

Slovní spojení „Brno, veletržní město“ vzniklo po mimořádném úspěchu „Výstavy všeobecné kultury“ konané v roce 1928. Tehdy započala slavná éra brněnského výstaviště, architektonického unikátu na světové úrovni, který vyrostl na území Starého Brna. Věhlas, který s sebou tento areál nese, trvá dodnes.

Myšlenka na zřízení výstavních prostor v moravské metropoli vznikla již v první polovině 19. století. Rozvoj průmyslu a vznik manufaktur a továren s sebou nesl i potřebu prezentovat vyrobené zboží zcela jiným způsobem než na městských tržištích. Tehdejší výstavy se konaly na různých místech, např. v Moravském zemském muzeu na Zelném trhu, v prostorách Reduty, na prostranství dnešního Stadionu v Kounicově ulici nebo také v Lužánkách či v pisáreckém zábavním parku. A byly to výstavy skutečně zajímavé a přitažlivé pro veřejnost i odborníky. Právě jejich věhlas vedl k myšlence zřídit v Brně stálé výstaviště. Záměr se však podařilo uskutečnit až po vzniku samostatné republiky po roce 1918, kdy padl návrh uspořádat k desátému výročí existence československého státu reprezentativní výstavu.

Brno v té době měnilo svůj architektonický styl ze secese a historismu k novému směru – funkcionalismu – a disponovalo řadou mimořádně kvalitních architektů. Ti se zapojili do soutěže o ztvárnění celého areálu i jednotlivých pavilonů.

Brněnské výstaviště, Veletrhy Brno. Magazín KULT*  Brno
Výstavba pavilonu A

Lokalita pro vybudování nového výstaviště byla volena ze tří variant. Jednou byl prostor dnešního Boby Centra za Lužánkami, dále prostranství u Vojenské nemocnice Brno v Zábrdovicích a třetí možností mělo být území tzv. Bauerovy rampy v Pisárkách. Zvolen byl právě prostor pisárecký, a proto byla zakoupena od rodiny Bauerových lokalita, kde tato rodina již v polovině 19. století vystavěla starobrněnský cukrovar s dalšími technickými a hospodářskými objekty. Bylo to rozhodnutí velmi šťastné a vhodně navazovalo na komunikační směry městské i mezinárodní sítě.

Soutěž o urbanizační koncept výstaviště vyhrál pražský architekt Josef Kalous, který společně s architektem Emilem Králíkem koordinoval celou výstavbu. Do návrhů jednotlivých pavilonů se pak zapojili výjimeční architekti jako Josef Gočár, Pavel Janák nebo Bohuslav Fuchs.

Také čtěte
Brněnské vinohrady, Vinobraní v Brně, magazín Kult* Brno
Pěstování vinné révy na Moravě je dle pramenů doloženo již ve 3. století našeho letopočtu, kdy za...

Výstavba pavilonů byla zahájena v lednu 1927 a dokončena v neuvěřitelně krátké době 14 měsíců. A výsledek byl doslova ohromující. Celý soubor staveb působil elegantně a moderně. Již v květnu 1928 byl areál za přítomnosti prezidenta T. G. Masaryka slavnostně otevřen a zanechal ve všech návštěvnících nezapomenutelný zážitek. Úspěch to byl skutečně mezinárodní a za všechny recenze vypovídá i hodnocení Karla Čapka v Národních listech, který se otevření nového areálu rovněž zúčastnil: 

Předem budiž konstatováno, že brněnská výstava určila svým celkovým rázem novou úroveň našemu výstavnictví. Sluší se, aby tam putoval každý, komu záleží na tom, aby srovnal tento výkon s dosavadními nebo zahraničními; ten málo intenzivní zájem pražského tisku i pražského publika o brněnskou výstavu je nejen politická, ale i kulturní ledabylost. Nemluvme o povinnosti; řekněme prostě, že stojí za to, jít a vidět...

Ostatní

Výstaviště 405/1, Brno

Další představení v místě

Top
Festival
Volný čas
Zábava
Veletrhy Brno (BVV)

Mohlo by vás zajímat

Top
Článek
Sport
Letošní ročník 1000 miles ADVENTURE byl opravdovým dobrodružstvím...
Článek
Ježek v kleci CLASSIC z nerezi je inspirovaný podobou hlavolamu ze...
Článek
Bydlení
V listopadu se v Domě umění odehrál druhý ročník jednodenní...
Top
Rozhovor
Jídlo & pití
V historických prostorách Zemanovy kavárny a cukrárny v Brně se mísí...