Cosplay jako costume play

Všude hodně látky a málo místa

Jako první jsme vyzpovídali ellen_cosplay_, která tvoří převážně filmové a herní kostýmy. Volba postav pro ni není jednoduchá. „Já jsem hroznej puntičkář na to, aby mi postava vyhovovala povahově i fyzicky. Čím víc jsem podobná té postavě, tím víc je mi ten cosplay komfortní,“ vykládá Ellen. Cosplaye anime postav se podle ní od těch filmových a herních hodně liší.

„U anime cosplaye to není tak jednoduchý, postavy mají veliký oči, šílený vlas a celkově to jejich tělo vypadá jinak. Iproto si vybírám herní a filmový postavy, který se mi líp cosplayujou a zároveň jsou mi podobný.“

Nejvíce ji baví práce s látkami, vybrat tu správnou ale zabere dlouho. A pak je čas vytvořit správný střih a začít šít. „To šití mě na kostýmech baví asi nejvíc, ale jako ne vyloženě těch malých věcí, jako jsou pásky a rukavice. Mám prostě radši to velký šití, kalhoty, vesty, šaty, kdy má člověk kolem sebe hodně látky a málo místa.“  Ne vždy je ale práce s cosplayem jednoduchá a jsou části cosplaye, které Elen tolik nebaví. „Vyřezávání malých částí a pak je náročné to lepit. Chemopren je vždycky všude, jen ne tam, kde má být. Nebaví mě to čekání, člověk musí napatlat oba dva kusy a počkat, než to ztuhne. No a když to zkazí, musí začít znovu.“ 

Když má cosplay hotový, vyrazí s ním na con, kde se cosplayeři potkávají s fanoušky. „Užívám si, jak za mnou lidi chodí, ať už jsou to děti, nebo dospělí. Poznají tu postavu a mají z toho radost, přijdou si udělat fotku anebo si s tebou pokecají,“ říká Ellen.  Zároveň ale zmiňuje, že je nepříjemné se občas setkávat vůči předsudkům o cosplayi. „Někteří lidé nechápou, proč by se někdo oblékal do kostýmů.“

Cosplay ale není jen o kostýmu, ale i o roleplayi, tedy hraní role. „Já jsem byla introvert a i do teď částečně jsem. Ta roleplayová část cosplaye mi pomohla vytvořit druhou osobnost, která mi na těch akcích i na focení pomáhá introvertní část překonat. Třeba u postav jako je Jinx se člověk může chovat naprosto šíleně.“

 A jaké jsou její budoucí plány s cosplayem?

„Už to budou tři roky, co se věnuji cosplayi, ale zatím jsem nebyla pořádně na žádné soutěži jako účastník.“ Po tu dobu se snažila naučit o výrobě cosplayů co nejvíc a nasbírat zkušenosti. V současnosti pracuje na kostýmu princezny Nualy z Hellboye, se kterým se chce zúčastnit první soutěže.  „Snažím se všechny detaily dělat co nejvíc přesně, dát si pozor na šití, jak to zapošívám, i samotný výběr látky byl těžký.“ Pokud vše půjde podle plánu, ráda by se s tímto cosplayem zúčastnila soutěže na příštím Comic Conu.

Superhrdinové na dětských oslavách

Účast na akcích je důležitá i pro cosplayera Honzu (ho_za_mu), který mimo cony chodí se skupinou OSC (Olomouc Suit craze) i na dětské oslavy, do dětských nemocnic a na dětské dny. „Jsme nadšenci do superhrdinů, kteří se rozhodli tohle nadšení sdílet s dětmi. Baví nás dělat radost. Právě díky OSC jsem se do cosplaye poprvé oblíkl na akci.“ Od té doby pod jeho rukou vznikla spousta superhrdinských i superpadoušských kostýmů. „Nejvíc mě baví pracovat s pěnovkou, to je třeba EVA foam, materiál na výrobu různých podložek. Dá se vyřezávat, tvarovat teplem a barvit. Je vhodná pro začátečníky a dá se toho z ní vykouzlit fakt hodně,“ popisuje Honza. S roleplayem postavy mu pomáhá, když má masku.

„Mně osobně strašně pomáhá, že si vybírám postavy, který mají zakryté obličeje. Pro začátečníky s cosplayem může být dobré odříznout se od svého já, protože nejste vůbec vidět, a pak už jste jen ta postava.“

S maskou ale také přichází horší vidění, což je problém, se kterým bojuje hodně cosplayerů v maskách. „Už jsem si tak nějak zvykl, že špatně vidím, ale stejně je to těžší se v tom pohybovat. Hlavně když má člověk objemnější kostým a další rekvizity, musí dávat hodně pozor, aby o někoho nebo něco nezavadil.“

Další náročnější částí cosplaye superhrdinů může být nošení muscle suitu. Jedná se o vycpávky pod kostýmem, které dávají pocit, že je postava mnohem mohutnější a svalnatější.  „Jsou to takový polstrovaný tepláčky, je to pohodlný, ale je v tom vedro.“

Také čtěte

Jedna encyklopedie vládne všem

Internetový magazín Moviezone.cz řadu let přináší výborné články o filmech, recenze, nejnovější...

Ze superhrdinů si Honza vyrobil kostým Ant-Mana a Black Panthera. Více ho ale láká vyrábět kostýmy záporáků nebo kladných antihrdinů, jako je třeba Venom. „Ti se mi vždycky líbili víc, mají zajímavější a drsnější designy.“ Postavy jako Venom se ale nehodí na každou akci s dětmi.  „Na akce, kde víme, že jsou menší děti, Venoma neberu. Beru ho spíš na větší akce jako jsou dětský dny, kde je více dětí a rodičů, tam se toho nebojím. Ostatní ze skupiny to mají stejně,“ dodává Honza. Podle jeho zkušeností se děti můžou bát i Ironmana, ale nikdy se prý nebojí Spidermana.

„Možná je to tím, že je hodně barevný a všechny děti ho znají. I když žijeme v éře Tlapkové patroly, Spiderman je to první, co děti znají, mají to na bačkůrkách, na tričkách a batůžcích, jsou o něm různé seriály.“ A na jaké další cosplaye se OSC parta chystá? „Oslavových kostýmů už pár máme, takže si můžeme dovolit koukat se čistě po tom, který kostýmy se nám líbí. Cosplay je super v tom, že spojuje kreativní vyžití a zároveň socializaci s lidmi. Rád bych se tomu věnoval i dále.“

Když postavy z knih ožívají

Cosplay ale není jen o filmech a hrách. Cosplayeři jako třeba 7th.crow se soustředí na postavy ze svých oblíbených knih.

„Četla jsem Maasovou a ona popisuje v knihách různé šperky, co nosí její postavy. Některé z nich se dají koupit na netu, ale to je drahé. Tak jsem si řekla, že na to kašlu a vyrobím si je sama. Chodila jsem totiž předtím do šperkařského kroužku,“ popisuje Vrána svoje cosplayové začátky. Šperk doplnila košilí ze sekáče, a tak vznikl její první kostým, Aelin z knižní série Skleněný trůn. Na knižních cosplayích se jí nejvíc líbí absence předlohy. „Je tam větší prostor pro kreativitu. Nikdo přesně neví, jak postava vypadá. Nejsou žádné detailní střihy, jak vypadají švy… Takže si to můžeš představit, jak chceš. V samotných knížkách je spousta popisů postav, jindy ale zase o postavě víme jen to, že chodí v černém oblečení a má červené vlasy,“ dodává Vrána. Ráda pro cosplay využívá second-handy (sekáče).

„Identifukuju se jako sekáčová krysa, velká část mého šatníků pochází ze sekáčů. S cosplayem to pomáhá, je to levnější. Sehnala jsem tak levně třeba dlouhý červený kabát. Kdybych se ho snažila ušít z vlny, stál by mnohem víc.“ Věci z druhé ruky ale nepoužívá pouze na cosplay. „S postupem času, jak jsem dělala cosplay, se spojil můj šatník s tím cosplayovým, takže chodím často oblečená netradičně. Když už mám věci ze sekáče, tak se dají použít i, na ten cosplay i na denní nošení.“ Svoje cosplaye ale netvoří jen ze sekáčového oblečení, postupně se učí i šít. „Nejhorší je šití rovných stehů, to mi nejde. Já se postupně učím, chodím spíš do těch sekáčů a hledám, co by šlo využít. Pár věcí už jsem šila, mám kostým na Luciana a ten je ručně šitý, včetně kalhot.“

Také čtěte

Draci, oheň a krev písmem i malbou

Hra o trůny , či spíše sága Píseň ledu a ohně , je fenomén, který v popkultuře zanechal hlubokou...

V cosplayi využila i svoji lásku k vyšívání a její impozantní výšivka draka na šatech, byla oceněná i na cosplay přehlídce na Humbookfestu. „Vytvářela jsem proslulé dračí šaty Aelin, které jsou na obálce Královny stínů. Vyšívala jsem přes celý záda a menší vlečku sukně obrovského draka, trvalo mi to sto čtyři hodin. Šaty jsou ze sekáče, hledala jsem je asi dva roky. Říkala jsem si totiž, že jestli v tom sekáči najdu vhodné šaty, tak to vyšiju. No a jak jsem je našla, vyšívala jsem třeba sedm hodin denně.“

„Cosplayuju nejradši to, co mi zabralo nejvíc práce, na co jsem hodně hrdá. Jsem spíš na ty postavy, co vypadají, že tě zavraždí pohledem. Lidi říkají, že mám lehce zabijácký výraz,  tak tyhle postavy mi asi sedí nejlíp.“

Jak začít?

A co naši cosplayeři doporučují těm, které tento koníček zajímá, ale neví, jak začít? 

„Je lepší zkusit menší projekt, kde se člověk může naučit od každého něco a pak se teprve pustit do toho většího projektu,“ radí Ellen. Podle Vrány se vyplatí začít hledat kousky kostýmů přes second-handy. „Je to jednoduší, dost často jsou tam divný věci, co se naprosto dokonale hodí.“ „První krok může být trochu strašidelný, ale je dobré si prostě vybrat postavu, která vás nejvíc osloví,“ uzavírá to Honza.