Hrob Jindřicha z Lipé je po dlouhých letech dokončen
Ozdobná dlaždice se zlatě vyvedenými iniciály nově zdobí podlahu baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Označuje nově hrob Jindřicha z Lipé – jednoho z předních českých šlechticů, jehož ostatky byly koncem loňského roku slavnostně uloženy na původní místo jeho odpočinku.
První muž království
Jindřich z Lipé patřil k nejmocnějším českým šlechticům počátku 14. století. Před nástupem Jana Lucemburského fakticky řídil české království a později působil jako nejvyšší komorník. Největšího vlivu ale dosáhl právě za vlády Jana Lucemburského, jehož přízeň si postupně získal. Král ho pověřil správou země v době své nepřítomnosti a jmenoval ho také moravským zemským hejtmanem. Král měl dobré vztahy nejen s Jindřichem, ale i s jeho milenkou, královnou Eliškou Rejčkou. S tou tvořil Jindřich z Lipé významné mocenské duo tehdejších Čech a Moravy. Právě na Moravu se Jindřich spolu s královskou vdovou přesunul. V Brně si zřídili vlastní dvůr, kam dokonce svolávali sněmovní a soudní shromáždění, na což měl jinak právo pouze král. V bazilice, kterou Eliška Rejčka nechala postavit, pak postupně oba našli místo posledního odpočinku.
Napínavý výzkum
Dlouhá desetiletí však originální hrob Jindřicha z Lipé zel prázdnotou. „Ostatky Jindřicha z Lipé byly po otevření hrobky v roce 1966 uloženy na jiné místo, v loňském roce tak došlo k napínavé exhumaci ostatků, kdy jsme sice měli informace, kde přibližně se druhotný hrob nachází, ale jeho přesnou polohu jsme museli dohledat archeologickou sondou,“ vysvětluje ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc. Zkoumání nalezených ostatků se experti z různých oborů následně věnovali více než rok. Mezioborový výzkum probíhal pod koordinací Muzea města Brna ve spolupráci s Augustiniánským opatstvím a farností Staré Brno, Ústavem archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU a Ústavem antropologie Přírodovědecké fakulty MU. Zahrnoval například radiokarbonové datování, antropologickou, ale i izotopovou analýzu, která umí odhalit, jakou stravu dotyčný jedinec během svého života konzumoval. „Abychom celý proces výzkumu přiblížili veřejnosti srozumitelně, po celou dobu jsme natáčeli také filmový dokument Hroby a hrobky, který zájemcům odhalí zákulisí naší práce,“ doplňuje Šolc.
Finální tečka
Dokument končí záznamem pietní akce uložení ostatků do originálního zděného hrobu, jakýmsi vyvrcholením několikaměsíční práce výzkumníků. Po více než šedesáti letech se tak Jindřich z Lipé symbolicky opět setkal se svou osudovou ženou, Eliškou Rejčkou. Posledním krokem celého výzkumu pak bylo správné označení místa Jindřichova věčného odpočinku. Ozdobná dlaždice je svým zpracováním podobná té, která označuje hrob Elišky Rejčky. Znázorňuje zlaté iniciály JL, svislé linky dříků jsou odvozeny z erbu Jindřicha z Lipé, oblé tvary písmen pak odkazují k tahům středověkého seříznutého pera. „Hrob bývalého moravského hejtmana a předáka české šlechty si žádá označení hodné jeho významu. Zvolili jsme proto ozdobnou, ale důstojnou dlaždici a jsme moc rádi, že jsme mohli přispět k tomu, že místo posledního odpočinku Jindřicha z Lipé už nikdo nepřehlédne,“ říká Petr Petkovský, kreativní ředitel společnosti MUZEA SERVIS, která poskytuje podporu muzeím a galeriím a služby v oblasti výstavních a multimediálních expozic.
Další výzva
Ukazuje se však, že bazilika Nanebevzetí Panny Marie ukrývá další tajemství. Výzkumníci totiž v severní části baziliky našli neoznačený hrob s dosud neznámými ostatky. Začíná tak další dobrodružství mezioborového týmu ve spolupráci s opatstvím. „Jsme velmi vděční za dlouhodobou spolupráci církve a vědeckých institucí. Dokumentace historických nálezů přináší nové poznatky o historii baziliky a obohacuje naše porozumění minulosti a kulturního dědictví,“ hodnotí Wit Marciniec, převor Opatství Staré Brno Řádu sv. Augustina. Z provedeného kamerového průzkumu je prozatím jasné, že v lokaci musel být pohřben někdo, kdo se ve své době těšil velké úctě. Ačkoliv původně výzkumníci datovali stáří hrobky – stejně jako v případě krypt Elišky Rejčky a Jindřicha z Lipé – do středověku, tvar dochované rakve a použitá malta odkazuje spíše k období baroka. Najít totožnost pohřbené osobnosti ale bude pro badatele další velkou výzvou.