Koncert kapely Ghost v Praze: Po čertech vydařená černá mše
Recenze koncertu švédské heavymetalové kapely Ghost

Je podvečer 11. května a kolem pražské O2 areny nedočkavě postávají zástupy lidí v černém. Některé z nich zdobí i hrozivě vypadající make-up. Chystají se na nějaký satanistický rituál? Pekelnou mši? Nebo snad černý sabat? Vlastně ne tak docela. Všichni tito lidé totiž dorazili na koncert švédské heavymetalové kapely Ghost, která dorazila do České republiky v rámci svého letošního Skeletour turné.
Na začátek je asi dobré připomenout, že kapela Ghost si pro své fanoušky připravila jedno rozporuplné překvapení. Návštěvníci koncertů totiž museli v tomto roce při vstupu do arény nechat své mobilní telefony uzamčeny v kapsách, které dostali k zapůjčení a tam také telefony zůstaly až do konce show. Nakonec se ukázalo, že snad jedinou nepříjemností na tomto řešení bylo pouze zdržení, k němuž kvůli proceduře s uzamykáním telefonů došlo. Nikdo totiž během koncertu nemohl ostatní diváky rušit marnou snahou zachytit koncert na nekvalitním videu, které už zřejmě nikdy nikdo znovu sledovat nebude. Samotné představení se tentokrát obešlo bez předkapel. Ani nebyly potřeba. Zřejmě nikomu by se totiž po podrobné kontrole, jakou byste čekali spíše na letišti, nechtělo čekat na hlavní hvězdu večera poslechem kapel, které ho (co si budeme namlouvat) obvykle vlastně ani příliš nezajímají. Samotné představení se tentokrát obešlo bez předkapel. Ani nebyly potřeba. Zřejmě nikomu by se totiž po podrobné kontrole, jakou byste čekali spíše na letišti, nechtělo čekat na hlavní hvězdu večera poslechem kapel, které ho (co si budeme namlouvat) obvykle vlastně ani příliš nezajímají.

Začátek koncertu byl sice díky stage designu velkolepý, celý dojem ale bohužel kazil zvuk, takže místy bylo obtížné rozlišit sloky od refrénů. Kvalita zvuku se sice po několika skladbách zlepšila, nicméně například klávesy, na něž kapela ve svých písních spoléhá, v průběhu celého vystoupení poněkud tonuly ve zvucích ostatních nástrojů. Zpěv frontmana Tobiase Forge byl nicméně fenomenální a navzdory nepříliš vysoké kvalitě zvuku zněl jeho charakteristický nazální hlas přesně tak, jako zní na studiových nahrávkách. Tam, kde již svým rozsahem nestačil (například v refrénu skladby Satanized), mu vypomohly maskované doprovodné zpěvačky, mezi něž má údajně patřit i česká zpěvačka Gabriela Gunčíková. Tu totiž mohli čeští fanoušci kapely spatřit například ve videoklipu písně Satanized jako jednu z jeptišek. Když už je řeč o dobrém výkonu, ten samozřejmě předvedli i bezejmenní ghúlové, jenž stejně jako Tobias Forge prokázali, že jsou to skutečně profesionálové ve svém oboru.
Co však kapele pokazila kvalita zvuku, to vynahradili velkolepou show, teatrálností a svým charisma. Zejména ke konci, kdy celé představení pomalu gradovalo, se měnilo z běžného dobře odvedeného koncertu téměř v pompézní muzikál. Frontman navíc několikrát změnil kostým a do představení se průběžně zapojily různé prvky jako obří obrazovky, konfety a masívní osvětlení v podobě obráceného kříže. Přesně takový magnum opus, jaký by od vítězů ocenění Grammy člověk očekával. Pokud jde o dramaturgii, setlist se skládal z velké části ze skladeb z alba Meliora. Zazněly ovšem také čtyři skladby nejnovějšího alba Skeletá. Ostatní alba si musela vystačit se dvěma nebo jedním „zástupcem“. Důležité však pro přítomné fanoušky je především to, že zazněly i hity jako Square Hammer, Cirice, Year Zero, Rats či virální Mary on a Cross. Nebýt technických problémů, které poněkud narušily požitek z hudby, mohli bychom mluvit o fantastické show. Pořád ale můžeme hovořit „alespoň“ o po čertech vydařeném koncertu, během něhož zazněly největší hity kapely, celá skupina předvedla vynikající výkon a o podívanou nebyla nouze. A to je nejdůležitější.
