Pavla Horáková v knize Okno na západ trefně vyobrazuje generaci Husákových dětí
Román Okno na západ je pronikavou sondou do marasmu osmdesátých let v komunistickém Československu
Držitelka ocenění Magnesia Litera z roku 2019 se ve své knižní novince Okno na Západ vrací k dětství a dospívání v 80. letech 20. století – ke generaci, která vyrůstala na sídlišti za normalizace s klíči na krku a pohledem upřeným kamsi na Západ. Starší ročníky s ní mohou zavzpomínat, zatímco mladší generaci kniha posloužit jako zajímavý vhled na to, co zažívali rodiče a prarodiče.
Pavla Horáková je nejen spisovatelka, ale také překladatelka, rozhlasová redaktorka a publicistka. Narodila se v roce 1974 a sama tedy patří k těm, kteří zažili dětství v 80. letech. Do literárního povědomí vstoupila původně knihami pro děti a společně s Jiřím Kamenem také rozhlasovým cyklem Polní pošta o osudech československých vojáků. Průlom přišel s románem Teorie podivnosti, za nějž získala Magnesii Literu za prózu. Typický je pro ni civilní jazyk, smysl pro detail a schopnost zachytit jemné posuny nálad – ať už v osobních vztazích nebo v atmosféře doby. To vše se odráží v jejím nejčerstvějším titulu Okno na Západ.
Deníky dvou dětí socialismu
Může se zdát, že čeští autoři a autorky si libují v minulosti. Nejinak je tomu v knižní novince Pavly Horákové. Formálně připomíná deník – střídají se v ní zápisky Marty a Davida, dvou spolužáků a kamarádů z pražského sídliště. Dospívající si zapisují zážitky ze školy, paneláku, rodiny i ze svých pozdějších cest.
Horáková zachycuje drobnosti, které tvořily dětský vesmír 80. let – branná cvičení s plynovými maskami, rozdíly mezi barvami pavilonů základní školy, první výlety za hranice. Ale pod tím vším probleskuje tiché vědomí, že svět je mnohem větší než sídliště. A že „Západ“ není jen geografie, ale i způsob vidění. David a Marta pochopitelně touží po zakázaném a těžce dosažitelném západním spotřebním zboží. Kniha nejen dobře vystihla dobu normalizace, její strasti i radosti, ale čtenář spolu s hlavními hrdiny zažívá i první lásky, zklamání a zrady.
Co zůstává mezi řádky
Autorka zbytečně nevysvětluje, nekomentuje – věří čtenáři. Nechává postavy mluvit vlastním hlasem a dovoluje čtenáři, aby si domyslel, co se za tou větou o červených trenýrkách nebo tělocviku s pytlíkem skrývá. Z dětství se postupně stává dospělost a s ní přichází i konfrontace s dneškem. Ten ale není nijak křečovitě přítomen – spíš nenápadně probleskuje, když Marta nebo David reflektují, co všechno v nich ten svět z dětství vlastně zanechal.
Pro ty, kdo pamatují, i pro ty, kdo chtějí chápat
Okno na Západ není kniha jen pro pamětníky. Ano, osloví čtenáře, kteří sami zažili odpoledne na sídlišti nebo slyšeli o Tuzexu. Ale zároveň nabízí cenný vhled i mladším – bez didaktičnosti, bez patosu. Jedná se o překvapivě osobní a přitom kolektivní portrét jedné generace, která se narodila „na východě“
a odmalička pokukovala západním směrem.
Hodnocení: 60 %
Okno na západ
Pavla Horáková
Argo, 2025
Máte předplaceno?
Další číslo vám neunikne – magazín KULTINO* vám 4x do roka doneseme až pod nos do vaší poštovní a e-mailové schránky.
A k tomu navíc volné vstupenky, extra bonusy a další rozmazlování našich podporovatelů.
