Tři mušketýři: D’Artagnan přinášejí nový pohled na klasiku

Opět se setkáme s  temperamentním Gaskoňcem D’Artagnanem, který se touží stát jedním z  králových mušketýrů a  poštve proti sobě Athose, Porthose i Aramise. Ti jej nezávisle na sobě vyzvou na souboj… a  zbytek příběhu už nejspíš znáte. Naštěstí ne tak úplně. Nemusíte se bát, že by film byl jen nudnou kopií dříve viděného. Režisér Martin Bourboulon posunul film k  atmosféře pozdějšího Dumasova díla, které je o poznání temnější, plné intrik a nejednoznačných postav. Akční scény, kterých si užijete dostatek, jsou pestré, s vynikajícími šermířskými výkony, ale umějí také ukázat ošklivou stránku boje – strach a chaos, nebo třeba bitvu z pohledu vyděšené osoby, která se jen snaží nepřijít k úrazu.

Snímek stál nemalé peníze a je to na něm znát. Je výpravný, odehrává se v nádherném prostředí s  dobovými kostýmy a  výkony obsazených herců jsou vynikající. Prostory navíc nepůsobí prázdně, jako tomu bývá u  produkcí s  menším rozpočtem, které si nemohou dovolit dostatek statistů. Můžete se těšit na živé scény plné měšťanů, mušketýrů nebo návštěvníků úchvatné katedrály. Líbí se mi i nápad rozdělit příběh do dvou částí.

Díky tomu si může dovolit zvolnit tempo a více rozpracovat další narativy, jako jsou detektivní motiv nebo politické intriky. Jednoznačným plusem jsou také velkolepé výpravné scény. Bohužel při komorních scénách film trochu ztrácí dech a  finále vyzní poněkud do ztracena. I  tak jsem ale přesvědčena, že jde o  nadprůměrně kvalitní zpracování klasické látky a  rozhodně jej doporučuji všem milovníkům historických velkofilmů. Druhé části nazvané Tři mušketýři: Milady se dočkáme letos kolem Vánoc