Zabijáci rozkvetlého měsíce Martina Scorsese krásně bolí

Zní to banálně, ale Martin Scorsese je žijící legendou světové kinematografie. Tvůrci, jejichž jména bývají skloňována v podobně zrádné souvislosti, v závěrečné etapě svých kariér nezřídka točí filmy, které ocení hlavně v oboru vzdělaní filmoví kritici a  oddaní fanoušci. Zaujmout široké publikum se jim až na výjimky nedaří, respektive se o to ani příliš nesnaží. Do dějin už se zapsali a  užívají si svobody točit, aniž by museli komukoli cokoli dokazovat.

Také čtěte

Bodu obnovy by prospělo mlčení

Může v českých produkčních podmínkách vzniknout kvalitní sci-fi film? Třeba nedávná Běžná selhání...

Mohlo by se zdát, že Scorsese se vydal podobnou cestou. Po vizuálně „zemeckisovském“ (případně „spielbergovském“, abychom se drželi kontextu tzv. Nového Hollywoodu) rodinném dobrodružství Hugo a jeho velký objev a  hojně navštěvovaném Vlkovi z  Wall Street si totiž splnil dlouho odkládaný sen v podobě asketického Mlčení. Následný Irčan byl především díky obsazení Roberta De Nira, Ala Pacina a Joea Pesciho velkou událostí, již ale pro její délku a komplikovanou narativní strukturu skutečně ocenil málokdo – alespoň vezmeme- -li v potaz, že ji uvedl Netflix, v jehož videotéce dodnes působí trochu nepatřičně.

Ani Zabijáci rozkvetlého měsíce nepředstavují komfortní divácký zážitek. Jejich synopse může slibovat něco jiného. Pozapomenutá kapitola americké historie, jejímiž protagonisty jsou indiánský kmen Osedžů, jenž ve dvacátých letech minulého století zbohatl díky objeveným ložiskům ropy, a lidé, kteří je chtějí o lukrativní pozemky připravit, anticipuje velký americký filmový „román“ typu Giganta (1956) nebo Tenkrát v Americe (1984). Scorseseho novinka má předpoklady pro to, aby jednou byla vzpomínána jedním dechem vedle těchto klasik. Respektive jako jejich výrazně temnější varianta. Nejde přitom ani tak o  to, kolik postav zde zemře násilnou smrtí. Zarazí hlavně ledabylost, s  níž k  jednotlivým brutalitám dochází.

Také čtěte

Oppenheimera pochopí i davy

Zatímco u růžové části letního fenoménu Barbenheimer byl úspěch de facto zaručen předem, kolem...

Scorsese a scenárista Eric Roth (Forrest Gump, Ali, Podivuhodný případ Benjamina Buttona) tím předloze oceňovaného Davida Granna propůjčují bezvýchodnost, již by nebylo snadné sledovat ani po mnohem kratší dobu. Co do stopáže více než velkorysí Zabijáci rozkvetlého měsíce se i kvůli tomu mohou stát pro mnoho diváků nepříjemným martyriem. Zato ti, kteří tuto obžalobu zdánlivě promlčené krutosti ustojí, dost možná zjistí, že čím je skvěle herecky zvládnutý ponor do hlubin několika ztracených duší blíž svému rozuzlení, tím silnější filmový zážitek nabízí. A  klidně se může stát, že mu oněch 206 minut svého času rádi dají znovu.