Husovy spisy ožívají online. MUNI k výročí reformátora zpřístupnila unikátní databázi
Každoročně si 6. července připomínáme jeden z nejvýznamnějších českých státních svátků – Den upálení mistra Jana Husa. Právě v souvislosti s tímto výročím přicházejí badatelé z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně s mimořádným počinem. Završili více než sto let trvající úsilí a představili novou otevřenou databázi MIHOO, která souhrnně mapuje literární dědictví tohoto velkého středověkého myslitele. Veřejnosti i odborníkům se tak na pár kliknutí otevírá fascinující přehled pěti stovek dochovaných rukopisů a tisků rozesetých napříč celou Evropou.
Kdo byl Jan Hus a proč musel zemřít?
Mistr Jan Hus byl vlivný český teolog, kazatel, univerzitní rektor a církevní reformátor pozdního středověku. Ve svých plamenných kázáních v pražské Betlémské kapli i ve svých vědeckých spisech ostře kritizoval tehdejší mravní úpadek katolické církve, zejména kupčení s odpustky, svatokupectví a hromadění světského majetku duchovními. Hlásal, že nejvyšší autoritou pro křesťana je Bible a pravda Boží, nikoliv papež či církevní koncily, pokud jednají v rozporu s Kristovým učením. Požadoval, aby se církev vrátila k původní chudobě, pokoře a plně sloužila lidu. Kvůli těmto nekompromisním názorům, které tehdejší církevní hierarchie označila za nebezpečné kacířství, a kvůli svému statečnému odmítnutí odvolat své učení na koncilu v Kostnici, byl 6. července 1415 upálen. Jeho mučednická smrt dala následně vzniknout husitskému hnutí a započala hlubokou reformu celé tehdejší společnosti.
Pro církev latinsky, pro lid česky
Během svého plodného života napsal Jan Hus zhruba 140 spisů, traktátů, výkladů a kázání. Jeho tvorba se vyznačuje promyšlenou dvoukolejností: zatímco učené teologické disputace pro církevní elitu psal latinsky, k prostému lidu promlouval srozumitelnou češtinou. V nově spuštěné databázi MIHOO (zkratka edice latinských spisů Magistri Iohannis Hus Opera omnia), která vznikla na Ústavu klasických studií Filozofické fakulty MU, lze dohledat i jeho obsáhlou korespondenci.
Díky soustavné práci brněnských medievistů se u řady děl podařilo zpřesnit dataci a doplnit chybějící historický kontext. Platforma přehledně propojuje veškeré dostupné informace o textech, které Jan Hus napsal nebo které jsou mu připisovány, včetně raných tištěných edic, moderních kritických vydání i sekundární literatury. Přesně tak navede každého zájemce přímo ke konkrétnímu prameni a ukáže, v kolika kopiích či vydáních se daný text zachoval.
Přežily i navzdory cenzuře a vyřezávaným jménům
To, že se Husovo dílo vůbec dochovalo do dnešních dnů, je malým historickým zázrakem. Po kostnické tragédii byly totiž texty odsouzeného kazatele přísně zakázány a systematicky ničeny. Aby je tehdejší odvážní písaři a majitelé kodexů uchránili před plameny, uchylovali se k dobové cenzuře – z rukopisů záměrně vyřezávali, vyškrabávali či jinak znehodnocovali nadpisy s Husovým jménem. Navzdory těmto tvrdým represím se dnes po evropských knihovnách nachází téměř 500 kodexů, které brněnský tým postupně eviduje a propojuje s moderními identifikátory.
Na tomto ambiciózním projektu, který navazuje na stoletou tradici badatelů v čele s Václavem Flajšhansem či Pavlem Spunarem, se podílely desítky studentů a expertů z Filozofické fakulty MU pod vedením Heleny Krmíčkové a Petry Mutlové. Výzkumníci navíc plánují databázi i nadále doplňovat a aktualizovat podle nových nálezů.
Související obsah
Zlatí partneři
