Italská herečka pro mezinárodní dobrodružství - Claudia Cardinale v rolích hrdinek populárních žánrů
Herečka Claudia Cardinale slaví 86 a stále patří několik desetiletí nejen k nejznámějším představitelkám rozmanitých hrdinek v italské kinematografii, ale také v mnoha zahraničních filmech. Mezinárodní popularitu získala již na počátku své bohaté a různorodé herecké kariéry.
Postavy na rozhraní mezi humorem a napětím
Filmová kariéra Claudie Cardinale je filmovými kritiky a publicisty dlouhá léta spojována zejména s tvorbou italských intelektuálních a angažovaných filmařů, přičemž ve skutečnosti hrála v mnoha jiných snímcích a vystupovala často v různých populárních žánrech. Její status divy není výhradně provázaný pouze s filmy uváděnými na italských a zahraničních festivalech, ale propůjčovala svou fyziognomii a herectví i napínavým a zábavným podívaným.
Již v počátcích své kariéry na sebe upozornila ve zlodějských komediích Zmýlená neplatí (1958) Maria Monicelliho a Znovu v nesnázích (1959) Nanniho Loye nebo v kriminální detektivce Zatracený malér (1959) Pietra Germiho. Všechny tyto tři snímky dokládají, že Cardinale už od počátku dokázala s širokým výrazovým záběrem ztvárňovat jak komediální, tak i dramatické role napříč rozmanitě pojatými populárními žánry a jejich kombinacemi.
Zejména první dva zmíněné a divácky velmi úspěšné snímky dosvědčují, proč se herečka prosadila i v komediálních podívaných, které často prolínají různé žánrové roviny. Režisér Monicelli ji znovu obsadil do role podvodnice ve své epizodě z kolektivního filmu Královny (1966). Temperamentní hrdinky představuje například v exotickém dobrodružství Růže pro všechny (1966) Franca Rossiho nebo ve zlodějské romanci Okraď bližního svého (1968) Francesca Maselliho.
Naopak dramaticky a psychologicky propracované postavy ztvárňuje v epických žánrech, kde vytváří ženy čelící různým životním okolnostem. K těmto snímkům patří především italský western Tenkrát na Západě (1968) Sergia Leoneho a koprodukční výpravné dobrodružství Červený stan (1969) Michaila Kalatozova natočené v italsko-sovětské koprodukci. V těchto filmech měla Cardinale naopak možnost uplatnit i lyrické a melancholické polohy herectví.
Hrdinky v komediální a výpravné podívané
S komediálním žánrem zůstala Claudia Cardinale spojená i v následujících letech, ačkoliv se zdaleka nejedná o jedinou žánrovou položku hereččiny tvorby. Její fyziognomii i půvab využil režisér Marcello Fondato ve společenských komediích Jistě, velmi jistě, dokonce... pravděpodobné (1969) a Nesmrtelný mládenec (1975). U obou postav v těchto filmech Cardinale prolíná komediální a dramatické herectví, čímž vychází z žánrového založení příběhů. Podobný přístup ke ztvárnění své hrdinky zvolila herečka i v případě některých jiných snímků, v nichž dostala prostor k rozehrání více náladových a charakterových poloh. Patří k nim například stylizovaná akční komedie Tady začíná dobrodružství (1975), kterou režíroval kameraman Carlo Di Palma. V jeho podívané kombinující road movie, ženský film a gangsterský příběh s fantaskními a groteskními prvky představuje ženu na útěku z mužského světa.
V oblasti populárních žánrů byla herečka nadále obsazována producenty a režiséry i do dramatických rolí. Žánrovou šíři její tvorby potvrzují i výpravné historické dobrodružství z carského Ruska Den zuřivosti (1972) Antonia Calendy nebo akční špionážní thriller Sbohem a amen (1976) Damiana Damianiho. Herečka ztělesňovala postavy i v souladu s konkrétními žánry, které jí umožňovaly svým rozpětím intenzivně rozvíjet u hrdinek vnitřní napětí. Od druhé poloviny 80. let působila Cardinale převážně ve francouzském filmu a jiných zahraničních kinematografiích a v italských populárních žánrech se objevovala jen ojediněle. Zahrála si ještě ve dvou exotických dobrodružstvích vytvořených pro televizi. V italském koprodukčním seriálu Nostromo (1996) Alastaira Reida a minisérii Ohnivá poušť (1997) Enza G. Castellariho je její obsazení zároveň i poctou ikonické divě 60. a 70. let.
