Každou reprízou obhajujeme svou kvalitu

Martin Glaser, Národní divadlo Brno, rozhovor, Magazín KULT* Brno
Divadlo

Martin Glaser byl 13. ledna 2023 zvolen viceprezidentem prestižní organizace Opera Europa. A už o pět dní později jej Rada města Brna potvrdila coby ředitele Národního divadla Brno na další období. Jak se ukáže přímo i mezi řádky následujícího obsáhlého rozhovoru, navzdory těmto nepopiratelným úspěchům nemá v úmyslu zvolnit. Práce je před ním stále spousta.

Na začátku roku 2023 je kolem vaší osoby hodně rušno, že?

Ale je to ruch velmi příjemný, který pro naše divadlo přináší potvrzení, že jsme na správné cestě.

Nejprve bych se chtěl zastavit u vašeho zvolení viceprezidentem organizace Opera Europa. Co tomu předcházelo? Musel jste projít nějakým konkurzem, představit svou vizi?

Opera Europa sdružuje více než 200 institucí, od nejmenších regionálních divadel po nejprestižnější scény a festivaly. Hlavní část práce obstarává profesionální tým skvělých kolegů, kteří pro OE pracují z bruselské kanceláře a organizují všechny akce, jako jsou pravidelné konference nebo streamovací platforma OperaVision. Členové ze svého středu volí tzv. Board of Directors, která plní funkci správní i dozorčí rady. A uvnitř rady se pak volí ti, kteří zastávají nejvyšší funkce. Je to velmi demokratické, funkční období jsou maximálně dvakrát tři roky. Dbá  se na paritní zastoupení žen a mužů, geografické rozložení i zda působíte v menším, či naopak velkém divadle. Mé první období se blíží ke konci a stal jsem se jedním ze „služebně starších“ členů rady. Národní divadlo Brno bylo v posledních letech velmi aktivním členem organizace a to vše hrálo roli, když mi kolegové tuto čestnou funkci nabídli a dali mi důvěru reprezentovat Operu Europa z této pozice.

A co tento úspěch přinese jak Národnímu divadlu Brno, tak vám osobně?

Právě proto, že za tou funkcí nestojí politika, ale konkrétní práce, tak to výrazně zvyšuje kredit NdB a našeho operního souboru na mezinárodním poli. Pokud nejste z  hlavního města, pokud nejste ze západní Evropy, pokud k  vám nelétají pravidelné letecké linky a máte k  dispozici zlomek rozpočtu srovnatelně velkých evropských scén, musíte vynaložit mnohem více úsilí, aby se vaše divadlo stalo respektovanou scénou. Mám radost, že existenci NdB vnímá stále větší množství kolegů z oboru. Pro mě osobně to bude znamenat hlavně příležitost něco aktivně prosazovat. Chtěl bych, aby byl více slyšet hlas divadel ze zemí, které mají zkušenost s  totalitní nadvládou. Že se názorově v  mnohém stále lišíme, se bolestivě ukázalo po začátku války na Ukrajině. A pak bych rád napomohl vzniku oborové platformy pro balet a taneční divadlo. Většina členských divadel má kromě operních i baletní soubory, případně k sobě taneční představení pravidelně zve, tanečníci však nemají tak silnou mezinárodní reprezentaci v podobě funkční a výkonné asociace, jako má opera. A to je velká škoda, protože taneční umění získává větší a větší pozornost publika.

Martin Glaser, Národní divadlo Brno, rozhovor, Magazín KULT* Brno

Ve středu 18. ledna jste byl navíc potvrzen coby ředitel NdB na další období. Věřil jste, že Rada města Brna rozhodne právě takto, nebo jste byl trochu nervózní?

Sice jsem věděl, že hodnocení druhého funkčního období a výkonů NdB za předchozích pět let vyznívá pro mě i pro celý tým vedení divadla velmi pozitivně, ale člověk je vždy poněkud nejistý, jak jeho práci skutečně vnímají ostatní. A jaké mají politici o budoucnosti NdB představy a plány. Vážím si jejich rozhodnutí a vůbec to neberu jako samozřejmost.

Brněnská primátorka Markéta Vaňková v odůvodnění tohoto kroku připomněla nesnadné úkoly, s nimiž jste se musel v předchozím období vyrovnat. Hovořila o rekonstrukci Janáčkova divadla, covidu-19 nebo zdražování energií. Co ještě vám dělalo v minulých letech coby řediteli NdB starosti?

Setrvalou starostí je celkový rozpočet. Ten byl historicky nějak nastaven – v podstatě se každoročně opisuje –, a pro NdB bohužel nepříliš šťastně. I když hospodaříme s obrovskou částkou, která dnes přesahuje půl miliardy korun, tak poté, co zaplatíme mandatorní výdaje a výplaty všem našim zaměstnancům, tak na to hlavní, co se od nás očekává – tedy na tvorbu nových inscenací –, zbývá zoufale málo. Ta částka je méně než poloviční ve srovnání s tím, co by bylo optimální, a zcela mimo relace, které by nám umožnily smysluplnou mezinárodní spolupráci se zahraničními inscenátory nebo divadly. Město jako zřizovatel zodpovědně sanuje zákonem nařízený růst platů, pomohlo nám s nárůstem cen energií. Jenže vedle toho jsou násobně dražší dřevo, železo, látky, barvy. O službách nemluvě. A u provozního příspěvku očištěného o platy není bohužel nastaven žádný dlouhodobý inflační koeficient. Dokud byla inflace jedno dvě procenta, zvládli jsme to pokrývat z rostoucích příjmů ze vstupného, trochu také rostly dotace z ministerstva. Nyní nám nezbývá než omezovat počet nových premiér, abychom nemuseli jít dolů s kvalitou a zklamat očekávání našeho publika. Pomalu si tak ale vytváříme další vnitřní dluh a já se bojím chvíle, kdy nás to doběhne.

Martin Glaser, Národní divadlo Brno, rozhovor, Magazín KULT* Brno

Jak si NdB stojí co do počtu diváků? Dostali už jste se na předpandemická čísla?

Jsme na tom podobně jako naprostá většina kulturních aktérů nejen v Česku, ale i v cizině, se kterými jsem se na toto téma mohl bavit. Shodujeme se, že v loňském roce se nám nevrátilo zhruba 10 % diváků. Pozitivní ale je, že tržby už jsme měli nepatrně vyšší než před covidem. A tento trend pokračuje i na začátku roku, tentokrát roste i počet diváků. Někdy mám pocit, že krizi vytvářejí média vytrvalým opakování slov „krize“, „úbytek diváků“, „šetření“. Já vnímám, že se toužíme vrátit k  plnému životu, ke kterému ve vyspělé Evropě patří i kultura ve všech svých podobách. Stále plnější sály na reprízách to dokazují.

Na starosti máte tři víceméně autonomní soubory. V čem spočívají úskalí i výhody tohoto specifika?

NdB jsou vlastně tři divadla pod jednou střechou. Doslova v podobě tří úžasných divadelních budov i přeneseně – soubory baletu, činohry i opery jsou se svými aktivitami tak „robustní“, že to jsou do značné míry samostatná divadla. Výhodou je právě ono spojení. A to ve chvíli, kdy divadlo vede tým lidí, kteří se respektují, váží si vzájemně své práce a mají schopnost jeden druhého inspirovat. Sdílení ekonomických, administrativních a výrobních služeb a kapacit je samozřejmě rovněž výhodou. Nevýhodou se může jevit velká vnitřní odlišnost, tedy pokud se nereflektuje, nepracuje se s ní. Přirozenou lidskou potřebou je srovnávat a brát sám sebe jako etalon toho, jak co má „správně“ být. Jenže činohra má jiný pracovní rytmus než balet a ten než opera. Potřebují jiné podmínky k práci, jsou jinak rozpočtově náročné. A v divadlech našeho typu, kde nikdy není dostatek zdrojů, má v každou chvíli někdo pocit, že se někdo jiný má daleko líp, že něčí práce není dostatečně ohodnocena atd. I to zakládá pravidelná pnutí, která musím jako ředitel moderovat.

Můžete nám představit své nejbližší spolupracovníky?

Vybudovali jsme tým skvělých lidí, kteří pro divadlo dýchají a umí táhnout za jeden provaz. Začnu dámou, která má „překvapivě“ na starosti techniku, výrobu a provoz všech našich budov – Lenka Tesáčková je jako provozní ředitelka skvělá organizátorka vnitřního dění uvnitř divadla. O finance se stará finanční ředitel Martin Gerych, jenž je na tomto poli mou pravou rukou a razantním korektorem, který nese nepříjemný úkol stát vždy nohama pevně na zemi, i když ostatní chtějí lítat vzhůru do oblak. Létání doslovné má v náplni práce ředitel zahraničních vztahů Radim Dolanský, který stojí za počínající expanzí našeho divadla do ciziny. Služebně nejmladším členem týmu je Robert Štěrba, který má na starosti obchod a marketing. Práce těchto kolegů je pro naprostou většinu diváků neviditelná, ale bez nich a členů jejich týmů by to opravdu nešlo. Umělečtí šéfové jsou veřejnosti samozřejmě mnohem známější, protože jejich práce je spojená s konkrétními skvělými výsledky, ať je to šéf baletu Mário Radačovský, šéf opery Jiří Heřman nebo šéf činohry Milan Šotek. A dobrou duší všeho je vedoucí mé kanceláře Diana Kolbábková, která dbá mimo jiné o to, abych se nestal workoholikem.

Martin Glaser, Národní divadlo Brno, rozhovor, Magazín KULT* Brno

Na pozici ředitele NdB jste nastoupil před deseti lety, je proto namístě krátké zhodnocení. Kdybyste se musel ohodnotit na klasické školní stupnici, jakou známku byste si jako ředitel dal?

Nechci působit neskromně, a tak bych se známkování rád vyhnul a opsal to obrazně. Jestliže před skoro deseti lety klečelo NdB na kolenou a skutečně nebylo v nejlepší kondici, tak teď v parádní formě běžíme první ligu. Ale důležitý je právě ten průběhový čas. Divadlo je křehké v tom, že každý den vlastně znovu začínáte. Každou zkouškou, každou reprízou musíte dokázat své schopnosti a obhájit svou kvalitu.

Budeme-li konkrétnější, z čeho máte největší radost, a co z původních vizí se vám naopak dosud dotáhnout nepovedlo?

Největší radost mi dělá, že činohra, balet i opera mají esteticky čitelnou tvář, jsou to silné a sehrané soubory plné právem sebevědomých umělců, kteří pod vedením domácích či hostujících režisérů, choreografů a dirigentů vytvářejí kvalitní inscenace. Těší mě opravené Janáčkovo divadlo, moderní provozní budova v Rooseveltově ulici, postupně modernizované jevištní technologie. Jsem pyšný na festival Janáček Brno, který celá kulturní obec vnímá jako vlajkovou loď naší kultury. A stejně tak na Divadelní svět, který nám byl svěřen v roce 2015 do producentské péče a který se z festivalového nedochůdčete, abych zůstal u těch pohybových přirovnání, stal nepřehlédnutelným běžcem. Nesmím zapomenout na taneční festival Dance Brno, který jsme v roce 2018 rozjeli. A na energii, kterou baletní soubor vytváří, se veze i juniorský soubor Balet NdB 2, jehož programy v Redutě si našly vnímavé publikum, které je dvakrát měsíčně vyprodává. A radost mám také z rostoucího mezinárodního kreditu NdB a stále častějších příležitostí představit naši tvorbu v zahraničí. Myslím, že z koncepce, se kterou si mě město Brno v roce 2013 najalo do svých služeb, jsme už splnili naprostou většinu. Během cesty před námi ale vyvstala řada nových a nečekaných úkolů a výzev.

Jaké hlavní cíle si tedy vytyčujete do dalšího období?

Byl bych rád, kdyby se podařilo dotáhnout do úplného konce rekonstrukci Janáčkova divadla a v prostorách bývalé restaurace Bohéma, kde dnes provizorně funguje očkovací centrum, vybudovat moderní vzdělávací a volnočasové centrum pro široké spektrum aktivit pro všechny věkové skupiny. To pokládám za naprosto strategický úkol, protože pro naše divadelní domy s kapacitou téměř dva tisíce míst musíme aktivně vychovávat nové generace diváků. A těm stávajícím připravit mnohem komplexnější nabídku, tak jak to činí nejen naši západní kolegové už dlouhé roky. Jestliže to podceníme, můžeme mít za pár let velký problém. Pokud se podaří vytvořit a schválit dlouhé roky slibovaný zákon o veřejné kulturní instituci, tak bych byl velmi rád, kdyby se Národní divadlo Brno podařilo transformovat na tuto novou právní formu. Bude to velký úkol pro nás, a hlavně pro politickou reprezentaci města, kraje a státu. A zároveň mimořádná rozvojová příležitost. A samozřejmě je tu otázka nedostatečných výrobních a skladovacích kapacit, nedobrého stavu budovy ředitelství, kde sídlí nejen celá administrativa, ale i kompletní výroba kostýmů, zázemí zde má baletní soubor, což představuje pracoviště pro více než sto lidí. Daří se postupovat v památkové obnově Mahenova divadla, ale blíží se chvíle, kdy bude třeba pustit se do rekonstrukce zázemí, které po posledních velkých opravách v sedmdesátých letech začíná dosluhovat. Jak vidíte, je tady pořád nekonečné množství práce.

Také čtěte
Michal Isteník,herec, divadlo  film, rozhovor, magazín KULT* Brno
Dobám, kdy Michala Isteníka znali především fanoušci Městského divadla Brno, odzvonilo. V posledních...

Mimo mnohé jiné máte na starosti také zmíněný festival Divadelní svět Brno 2023, který se uskuteční od 13. do 27. května. Můžete už čtenářům prozradit nějaké informace stran programu a případných novinek?

Věřím, že letos festival proběhne v klidu, bez kompromisů a diváci si dosyta užijí jeden z největších divadelních svátků v Česku. Po pandemických turbulencích se nám s velkým nasazením podařilo vrátit zpět do správného rytmu příprav, takže zatímco ladíme poslední detaily pro letošní festival, chystáme už program na roky 2024 a 2025. Těší mě, že se povedlo získat jak významné zahraniční soubory, jako jsou berlínský taneční soubor Sasha Waltz & Guests nebo izraelské Národní divadlo Habima, tak objevit pro český prostor vycházející hvězdu polského divadla, mladého režiséra Jakuba Skrzywanka. Přivezeme jeho inscenace Smrt Jana Pavla a Spartakus a troufnu si říct, že podobný typ divadla jsme v naší zemi ještě neviděli.

Míváte někdy potřebu si od divadla jako takového odpočinout? Jakým činnostem se v takových chvílích věnujete?

Odstřihnout se čas od času od divadla je důležité. Mohl bych tu být od rána do noci, od pondělí do neděle, a stejně by nikdy nebylo vše hotovo. Abych mohl energii a inspiraci dávat kolegům kolem sebe, musím pravidelně dobíjet baterky. Nejlepší k tomu je cestování. Baví mě poznávat nové země a nová města, ještě víc přírodu, chodit po horách, toulat se krajinou. A poslouchat hudbu. To je nekonečný vesmír, kterým můžete plout, aniž byste se zvedli z křesla.

Příští rok oslavíte 50. narozeniny. Vnímáte to jako důležitý životní milník?

Chtěl bych říct, že to je jenom číslo, jenže to by byla fráze. Uvědomuji si, že nemám nekonečně času. Odděluji pečlivěji než dřív podstatné od nepodstatného. Nechci časem plýtvat a ztrácet energii tam, kde nemám šanci něco změnit k lepšímu.

Martin Glaser, Národní divadlo Brno, rozhovor, Magazín KULT* Brno
Martin Glaser

 (*1974, Sokolov) Vystudoval činoherní režii a dramaturgii na DAMU. Působil například jako umělecký šéf činoherního souboru Jihočeského divadla, napsal několik komedií pro otáčivé hlediště v Českém Krumlově. Od roku 2013 pak vede coby ředitel Národní divadlo Brno. Nadále zůstává i aktivním režisérem.  

Celoroční předplatné magazínu KULTINO* Brno

Roční předplatné

4x do roka do vaší poštovní a e-mailové schránky

Divadla

Dvořákova 11, Brno

Mohlo by vás zajímat

Top
Rozhovor
Film
Když byl kvůli špatné statice budovy uzavřen hlavní sál Univerzitního...
Top
Rozhovor
Volný čas
Klára Vodičková Nevečeřalová je kočičí psycholožka, která se tréninku...
Top
Rozhovor
Jídlo & pití
V historických prostorách Zemanovy kavárny a cukrárny v Brně se mísí...
Top
Rozhovor
Film
Oba studovali JAMU, oba patří mezi nejoblíbenější české herce. A oba...