Mornštajnová se ve své novince opět dotýká rodinných traumat

V knize čtenáři sledují dvě dějové linky, které se odehrávají paralelně. Jedna patří Báře –ženě, která se vrací do domu svého dětství, aby se vyrovnala s minulostí. Ve druhé lince se představí Ptáčník, podivín žijící na okraji společnosti i lesa a zvolil si tak život v ústraní. Se svou minulostí se žít naučil. Ke spokojenosti mu stačí svoboda, les a pozorování ptáků. Nebo ne? Životy obou hrdinů jsou propojené mnohem víc, než si oba myslí. 

Hlas, který poznáte

Alena Mornštajnová si drží styl, na který jsou její čtenáři zvyklí – jazykově čistě, neokázale, s důrazem na cit a vykreslení vnitřního světa postav. Zvládá popsat atmosféru domu, zahrady, města i lesa tak, že máte pocit, jako byste byli na místě spolu s postavami. Silná je i v popisu každodennosti – smutku, který přichází s tichými rituály, a bolestí schovávající se za maličkosti.

Přesto se nelze zbavit pocitu, že její styl už takřka zautomatizoval způsob, jakým své příběhy staví. Trauma zakořeněné hluboko v dětství, postavy, které mlčí víc, než mluví. To vše už jsme od ní četli. Nejednou. Ostatně třeba její předchozí kniha Les v domě byla věnovaná zneužívání a rodině. V Času vos se znovu dotýká témat rodinného násilí, viny a přenášení nevyřčeného mezi generacemi. Zobrazuje, jaké stopy v nás nechávají naši rodiče – ať už tím, co udělali, nebo tím, co nikdy neřekli.

Také čtěte

V knize Muž z Brna si Petra Klabouchová střílí z Brňáků i Pražáků najednou

Oblíbená česká autorka Petra Klabouchová vydala na konci března další román. Tentokrát se jedná o...

Dějová linie je bez výrazných zvratů. Konečné propojení obou příběhů nepřekvapí, protože čtenář je k němu nenápadně směřován už od začátku. A přestože motiv rodinného tajemství zůstává silný, jeho rozuzlení nemá takovou sílu, jakou by možná mít mohlo, kdyby se autorce podařilo vybočit ze svého zaběhnutého rámce. Kniha je dobře napsaná, ale právě opakováním témat začíná její tvorba působit trochu šablonovitě. V Času vos chybí moment, který by čtenáře zaskočil nebo přinutil se na některou z postav podívat jinýma očima. Kniha potěší čtenáře, kteří už autorku znají a vědí, co od ní čekat. Pokud ale hledáte nový směr nebo neotřelý jazyk, bude kniha spíš zastavením než objevením.