Na kole divokými soutěskami

Vyrazíme Suchým žlebem do mírného, zato dlouhého stoupání k městysi Ostrov u Macochy a dále do Holštejna a ke Sloupu, abychom se vrátili zpět ke Skalnímu mlýnu. Jeskyně přitom mineme a poslouží nám jen jako orientační body.

Údolí divokých soutěsek

Lidé se temného podzemí odedávna obávali, protože se zde často ukrývali lapkové a jiné nekalé živly. V Kateřinské jeskyni, která je hned na začátku začátku naší trasy, působili v 15. století dokonce penězokazci. 

Na začátku Suchého žlebu, asi kilometr za zmiňovanou Kateřinskou jeskyní, se nalézá nejvyšší vápencový skalní most ve střední Evropě, zvaný Čertův. Vypíná se ve svahu, ale je dobře patrný i ze dna žlebu. Kousek za ním, v levé části Horní úzké soutěsky, je patrný velký skalní útvar, který nám může připomenout jistou část lidského těla. Podle pověsti vznikl, když tudy kdysi táhl čert vůz s kamením. A protože nemohl projet, udělal si místo tím, že se o skálu opřel a zády ji posunul.

Na konci stoupání Suchým žlebem se krajina poněkud otevře a my můžeme pokračovat dál přes jeskyni Balcarku k romantické zřícenině hradu Holštejn. Z obce stejného názvu nás tam dovede červená značka.

Mohutná jeskyně ve skále pod hradem sloužila kdysi jako hladomorna. Zajímavé také je, že hrad měl na svou dobu unikátní zásobování vodou, kterou sem z nedaleké studánky přiváděly jedlové trubky.

Hřebenáč není jen jeden

Asi pět kilometrů dál po silnici nemůžeme minout mohutný skalní masiv nazvaný Hřebenáč. Jeho specifický tvar dal dokonce název městysi, u kterého stojí. Skála byla odedávna přirozenou dominantou této části údolí a tím pádem i výborným orientačním bodem.

Mezi parkovištěm a vstupem do Sloupsko-Šošůvských jeskyní, stále jen kousek od našeho Hřebenáče, najdeme podobných útvarů ještě celou rodinku – trefně nazvanou Otec, Matka a Syn. V obci Sloup stojí za návštěvu významný poutní barokní kostel Panny Marie Sedmibolestné a nedaleký hřbitov, místo posledního odpočinku předků významného hraběcího rodu Salm-Reifferscheidtů. Jejich část hřbitova je ohraničena plotem s branou zdobenou litinovým štítem s rodovým znakem Salmů – dvěma hřbety k sobě obrácenými lososy. (Losos se v jednom z německých dialektů totiž řekne Salm.)

To už se pomalu noříme do lesa – do Pustého žlebu, který ústí u Skalního mlýna. Povzbudivé je, že tato část cesty vede z kopce dolů.

Asi 200 metrů před stanicí lanovky na Macochu potkáme další kamennou dominantu – malý skalní most nazvaný Čertova branka. Vznikl erozí v místě původního toku říčky Punkvy. Ostatně, Punkva nás po své dlouhé pouti podzemím doprovodí na posledních dvou kilometrech cesty zpátky ke Skalnímu mlýnu. 

foto: Dominik Franc