Naše příroda slaví výjimečný rok a 93 % Čechů bez ní nemůže žít
Rok 2026 je pro českou přírodu poměrně výjimečný. Hned šest chráněných krajinných oblastí, v čele se sedmdesátiletým Moravským krasem, slaví kulatá výročí svého vzniku a chystá pro milovníky výletů nabitý program. Víte například, že se do našich lesů postupně vracejí rysi a sokoli? Proč se z běžné krajiny kvůli intenzivnímu hospodářství stává prázdná poušť a co zajímavého nás čeká v návštěvnických Domech přírody? O tom všem i o faktu, že 93 % Čechů by bez pobytu venku zkrátka nemohlo spokojeně žít, jsme si povídali s odborníkem Tomášem Růžičkou.
Letošek je Rokem chráněných krajinných oblastí. Předpokládám, že jste připravili pestrý program těchto oslav.
Ano, rok 2026 je opravdu rokem pro ochranu české přírody výjimečným. Kulatá výročí slaví hned šest chráněných krajinných oblastí – CHKO Moravský kras 70 let, České
středohoří, Kokořínsko – Máchův kraj, Lužické hory a Pálava 50 let a Brdy 10 let. Nad celým Rokem chráněných krajinných oblastí převzal záštitu Český komitét pro UNESCO.
V každé z 25 chráněných krajinných oblastí, které spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, připravujeme akce pro veřejnost – ty inzerujeme postupně na našich
sociálních sítích a webových stránkách.
Moravský kras, největší krasové území v České republice, letos koncem srpna „oslaví“ 70 let od zřízení CHKO v tomto místě. Jak moc se za tu dobu proměnil? Chystáte se toto výročí oslavit?
Za sedmdesát let své existence prošel Moravský kras výraznou proměnou – nejen v přístupu k ochraně přírody, ale i v podobě krajiny samotné. Objevy nových podzemních prostor rozšířily poznání o rozsahu jeskynních systémů. To bylo pro nás zásadní, abychom mohli s hospodáři domluvit zatravnění zemědělsky intenzivně využívaných ploch nad jeskyněmi. Spolu se zákazem používat hnojiva a pesticidy to výrazně přispělo ke zlepšení kvality podzemních vod a zároveň v zemědělské krajině vznikly ostrůvky, které jsou útočištěm pro mnoho živočichů a rostlin. Do regionu se postupně vracejí živočichové, kteří zde dlouhodobě chyběli. Loni byl v severní části Moravského krasu potvrzen výskyt vlka obecného, před několika lety tu našel svůj domov rys, po asi padesátileté přestávce se vrátil sokol, který začal v Moravském krasu zase pravidelně vyvádět mláďata. Systematická ochrana jeskyní, kde zimují netopýři, se příznivě projevuje na jejich stále rostoucím počtu. Za všemi pozitivními změnami stojí spolupráce hospodářů, institucí a lidí, kteří v Moravském krasu žijí a mají k němu pozitivní vztah. V rámci připomínky sedmdesátiletého výročí vyhlášení CHKO Moravský kras chystáme ve spolupráci s partnery v regionu několik akcí. Z těch skutečně výjimečných mohu zmínit např. dny otevřených dveří v Amatérské jeskyni v říjnu. Přehled všech plánovaných akcí je uveden na webových stránkách CHKO Moravský kras a Domu přírody Moravského krasu. Nejbližší bude procházka za obojživelníky a bobry 28. března nebo vítání ptačího zpěvu 26. dubna.
Z Moravského krasu se každý rok musí odstranit doslova tuny odpadků. Je to stále stejný boj s větrnými mlýny, nebo se v přístupu Čechů k přírodě něco mění k lepšímu?
Letos proběhne 11. dubna již 34. ročník akce Úklid Moravského krasu. Žáci místních škol, jeskyňáři a další příznivci Moravského krasu vysbírávají odpad, který za uplynulý rok neukáznění návštěvníci vyházeli. Většinou jde o drobnosti a už jen zřídka se najde větší skládka. Obecně se dá říci, že odpadu výrazně ubylo. Dlužno dodat, že tato akce by nebyla možná bez spolupráce mnoha subjektů z regionu, které poskytují dopravu, kontejnery, zajišťují likvidaci odpadu, poskytují odměnu pro účastníky atd. Úklid má charakter tradičního přátelského setkání příznivců Moravského krasu.
Mohl byste v pár větách shrnout stav krajiny a přírody v České republice? V oblastech CHKO, ale i obecně? Třeba v porovnání se sousedními státy.
Máme velmi dobrou síť chráněných území, která pokrývají ty nejvýznamnější ostrovy zachovalé přírody. Chráněné krajinné oblasti zaujímají necelých 15 % území státu a kromě ohrožených živočichů a rostlin chrání i typický ráz krajiny.
Stav přírody mimo chráněná území je ovšem kritický u nás i v sousedních zemích, především kvůli intenzivnímu zemědělství a rostoucí zástavbě. U nás je to horší v tom, že v zemědělství máme obrovské lány polí a na nich většinou nehospodaří vlastníci půdy, ale velké zemědělské firmy. Úbytek hmyzu a ptáků ze zemědělské krajiny je obrovský. Nejde jen o to, že řada druhů rostlin a živočichů mizí úplně, ale snižuje se i počet jedinců zatím běžných druhů. Krajina se tak stává zemědělskou pouští.
Biolog Petr Jan Juračka se jednou prospěly ještě dva až tři hurikány Kiryll, aby se krajina Brd trošku zatraktivnila. Co si o tom myslíte?
Petr je správně provokativní. Často si myslíme, že příroda je statická, že se nemění, ale různé katastrofické události a dramatické změny tady v tom historickém pohledu byly vždy. Myslím ale, že Brdy jsou atraktivní již dnes – především tou svou izolovaností a opuštěností. Kyrill, ale hlavně gradace kůrovce a následný rozpad smrkových porostů na celém území ČR v posledních letech, urychlily obnovu našich uniformních a nepůvodních smrkových lesů, které v měnícím se klimatu nemohou dále přežít. Lesníci tohle většinou pochopili a obnovují porosty tak, aby v nich bylo více různých stromů, především listnáčů, a aby i věková struktura nových porostů byla pestrá. Myslím, že v Brdech to dlouhodobě dělají oba hlavní vlastníci – církev (AP Lesnická) i stát (VLS ČR), a to i za finanční podpory AOPK ČR.
Plány na ochranu Soutoku Moravy a Dyje se datují již do roku 1948. Teď se to konečně děje a emoce tečou proudem. Jaký je váš pohled na nedávno zřízené CHKO Soutok?
Území Soutoku je v celé střední Evropě ojedinělé. Je to jediný rozsáhlý komplex lužních lesů, o které jsme během minulých generací díky regulacím řek na ostatním území státu nepřišli. Je jenom dobře, že se podařilo toto území loni vyhlásit chráněnou krajinnou oblastí. Z hlediska ochrany přírody je zde nyní jen jeden státní úřad – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která území spravuje prostřednictvím své Správy CHKO. Do vyhlášení tu státní správu vykonával ještě krajský úřad a obce s rozšířenou působností. Takže dnes je to pro obyvatele i hospodáře mnohem jednodušší situace. Pro místní se toho ale vlastně moc nezměnilo. Dál mohou chodit krajinou, jak byli zvyklí, rybaří jako dosud, dřevo na topení si domlouvají s vlastníkem – zde většinou LČR. Výhodu bych viděl v tom, že nyní je tu jeden správce, který se stará o přírodu a může iniciovat její rozsáhlejší obnovu. Za toho zhruba půl roku existence CHKO se již podařilo nastavit obhospodařování luk i s ohledem na vzácné druhy hmyzu, vrátit tolik potřebné světlo do lesů a k významným starým stromům, ale také například prodloužit život topolových alejí nebo hlavatých vrb.
V České republice již funguje 15 Domů přírody. Je to konečné číslo, nebo je v plánu zaplnit další místa na mapě? Jsou Domy spíše muzea, nebo víc komunitní centra daných regionů?
Síť informačních středisek – Domů přírody je ve střední Evropě ojedinělá a výjimečná je především tím, že jednotlivé Domy přírody provozují místní partneři – obce, krajské organizace, neziskovky. Stát jim přispívá jen částečně na provoz. Takový partnerský model je docela průkopnický a pro stát i ekonomicky výhodný.
Každý Dům přírody má svoji expozici o daném chráněném území a nabízí přednášky, exkurze a vzdělávací programy pro školy. Nyní jich je 15 a k tomu ještě devět menších informačních středisek. Celkově máme návštěvnické nebo informační středisko v osmnácti CHKO. A ano, některá fungují jako místo setkávání a konají se v nich další regionální akce.
Postupně bychom chtěli otevřít Dům přírody v každé CHKO, ale je to dlouhodobý proces. Nejdůležitější je vždy najít spolehlivého místního partnera, který bude takové středisko provozovat. V letošním roce návštěvníky přivítá nové informační středisko v oblasti Mariánskohorských bud v Jizerských horách. V Třeboni, kde je náš nejstarší Dům přírody, buduje Nadační fond pro vydru Dům přírody Třeboňska na novém místě a Město Břeclav začalo s přípravou rekonstrukce části zámku na Dům přírody Soutoku. To jsou tedy nejbližší plány.
Pomineme-li finance, byrokracii a otázky kolem současného Ministerstva životního prostředí, co vám osobně nejvíc nedá spát, když přemýšlíte o budoucnosti české krajiny? Co byste změnil, kdybyste měl tu moc?
Kdyby… To je vždy krásné vymýšlení, které se snadno vyřkne, ale nic to nezmění. Podle průzkumu veřejného mínění, který pro nás dělala agentura PPM Factum jako součást projektu Prospective LIFE v loňském roce, 89 % Čechů uvádí, že pokud jsou rozrušení nebo ve stresu, tak při pobytu v přírodě se jim zlepší nálada. Naprostá většina Čechů (93 %) tvrdí, že by jim něco důležitého chybělo, kdyby nemohli jít ven užívat si přírody. Kdyby si mohli vybrat místo, kde budou bydlet, tak celých 91 % by si vybralo místo s výhledem na přírodu. Dovolenou si 81 % Čechů vybírá na místech se zachovalou přírodou. O čem to vypovídá? Uvědomujeme si, že příroda je pro nás důležitá. Pocitově. Lidé nemusí ani znát ty racionální důvody, jako je zadržování vody, ochrana před suchem, potřeba opylování rostlin apod. Víme, že přírodu potřebujeme, ale podívejme se kolem sebe, jak o ni postupně přicházíme. Máme skvělé odborníky – přírodovědce, biology, ekology. Naučme se je konečně brát vážně, stejně jako bereme vážně lékaře, ekonomy, atomové vědce.
Co čeká AOPK ČR v nejbližší budoucnosti, řekněme v následujících pěti letech?
Na to se mi těžko hledá jednoduchá odpověď, těch činností, kterým se věnujeme, je poměrně dost. V oblasti práce s veřejností je pro nás zásadní, aby se našly finanční prostředky na pokračování programu Dům přírody. Čeká nás příprava expozic v novém Domě přírody Třeboňska a Soutoku. Už jsem zmiňoval projekt Prospective LIFE, kde se zaměřujeme na ochranu biodiverzity. S Národním zemědělským muzeem proto připravujeme expozici o rozmanitosti naší přírody a o tom, k čemu vlastně přírodu potřebujeme.
je odborníkem na mezinárodní spolupráci v ochraně přírody a interpretaci přírodního dědictví. Působí jako vedoucí Samostatného oddělení vnějších vztahů v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR – AOPK ČR, kde se dlouhodobě podílí na programu Dům přírody.
