O letci a kovbojích
Nové vydání prvního dílu slavné románové ságy, podle níž byl natočen úspěšný televizní seriál
Zřejmě nejznámější román Jiřího Stránského, který se dočkal i výpravné seriálové podoby, vychází již počtvrté, samostatně podruhé. Vyprávění o osudech Antonína Maděry, československého letce za druhé světové války v Anglii, nese název Zdivočelá země, a jak titul napovídá, hlavní hrdina nebude mít ani po návratu domů příliš klidu na odpočinek.
Přiznám se, že i když se toho jindy snažím vyvarovat, při hodnocení této knihy se srovnání s její televizní podobou jednoduše nevyhnu. Stejně jako otázce, jak moc ovlivňuje stejnojmenný seriál Hynka Bočana vnímání literární předlohy čtenářem. Mně samotnému se tváře herců nebo konkrétní místa z obrazovky časem rozplývaly, abych si v představách mohl vytvořit vlastní. Tak jako to dělám při čtení běžně, přestože seriál de facto téměř přesně sleduje román. Pravda, jsou zde nějaké odchylky, třeba výbuch Maděrova domu. Jakkoli jde o dramatický prvek pro oko filmové kamery, v knize ze svého rodného domu odevzdaně odchází. Jako by traumata z bojů druhé světové války či ztráta milované osoby mladému člověku jednoduše přeskupily hodnoty.
Nejspíš unavený vším, čím prošel, nakonec rezignuje a velkoryse se rozhodne dům, v němž strávil dětství, přenechat jiné, zato úplné rodině, která jej těsně před jeho příchodem získala tzv. dekretem. Snad ani nečeká, že mu osud vzápětí přinese víc než dostačující kompenzaci. V románu také mnohem intenzivněji vnímám pocity hlavního hrdiny. Přitom překotnost událostí při novém osidlování pohraničního území, opuštěného odsunutými Němci, stejně jako starosti s budováním nového domova – velkostatku, Maděrovi jednoduše nedovolují výrazněji propadnout sentimentu, ani mu nepřinesou zasloužený odpočinek. Naopak. Naštěstí se jako bývalý squadronleader, smířený se svým údělem, od začátku věnuje nové pozici zodpovědně, skoro až pragmaticky. Jako „jednotka“ je mu dokonce přidělena parta dospívajících chlapců, kteří si zde poněkud bezprizorně hrají na kovboje a ústředního hrdinu při prvním náhodném setkání přepadnou a svážou. Naštěstí obě strany, Maděra i kovbojové, brzy pochopí, že válka už skončila a bude přece jen lepší spolu vycházet.
Z předlohy také lépe pochopíme plasticitu postav, a tím i záměr autora. Ostatně, když už jsme u těch postav… filmová představitelka Ilony, Jana Hubinská, je sice opravdu půvabná žena, ale na knihu, kde se její postava „pohybuje s kočičí vláčností“, možná až příliš rázná. Čtivost románu mi zpočátku narušovala snad jen hovorová čeština v přímé řeči nebo němčina, která do textu občas logicky „zabloudí“ jako součást doby, součást příběhu. Příběhu sice na první pohled drsného, ale v konečném důsledku spíš idylického. To když se hlavnímu hrdinovi všechno tak nějak „samo“ daří. Třeba že mu nejpůvabnější žena v okolí vlastně sama přijde dělat hospodyni. Příběh vrcholí Maděrovým (autorovým) zamyšlením. Válečného letce, jenž se nakonec stal, takříkajíc proti své vůli, v rodné vsi sedlákem i uznávanou osobností. Zamyšlením, kam dál a jak naložit s nastupující (komunistickou) ideologií, se závistí nebo s předsudky. Jakýmsi výhledem na další román, který bude na svůj vznik „čekat“ dvacet sedm let.
Máte předplaceno?
Další číslo vám neunikne – magazín KULTINO* vám 4x do roka doneseme až pod nos do vaší poštovní a e-mailové schránky.
A k tomu navíc volné vstupenky, extra bonusy a další rozmazlování našich podporovatelů.
