Rozpadání rodiny na prach s bolavě obnaženým školstvím

Dva původní texty a dva režijní styly spojuje absolvující ročník Činoherního herectví 2022/2023. První půlka se týká školského systému a patří Matouši Bendovi, Nikole Moravčíkové a Lucii Netopilové. Po přestávce následuje rodinná tragikomedie s Martinou Tomanovou, Tomášem Weberem a Stanem Čabanem. Obě půlky stojí nezávisle na sobě, ale přitom je spojuje právě obecné téma rozpadání, ať už školy, anebo rodiny. 

Zatímco pro část před přestávkou odehrávající se v učitelské sborovně je typické vyjadřování pohybem, tak druhá část po přestávce vsází zejména na opakování a je dějově bohatší a košatější. Scénu definuje jednoduchost a kreativní zacházení s minimem rekvizit, takže vyniknou intenzivní studentské projevy. Nejvýraznější výkony podává Tomáš Weber v roli novomanžela Bedřicha a Stano Čaban v roli jeho tchána Zbyňka.

Také čtěte

Anatol zažívá v ženách celoživotní bol

Pod pseudonymem Anatol na přelomu 19. a 20. století vystupoval rakouský dramatik Arthur Schnitzler. Označení Anatol má i jedna z jeho prvotin (cyklus pěti jednoaktovek), kterou uvádí v dubnové premiéře Národní divadlo Brno v Redutě s režijním vedením Petera Gábora.

Jak udělat ze dvou zdánlivě oddělených příběhů jeden? Skrze humor na autorských hrách studenti JAMU poukazují na zkostnatělost škol a nefunkčnost rodinných vztahů. Je opravdu škola základ života? Problém školství netkví v nedostatku dobrých učitelů, ale v samotné instituci školy jako takové. Nedělejme změnu jen pro dělání změny. Opravdová změna nastane, až si přestaneme myslet, že jediný způsob učení dětí, je zavřít je všechny minimálně na 9 let za účelem splnění povinné školní docházky.