V jakých oblastech životního prostředí se Brno bude rozvíjet

V lednu 2024 jste nastoupil jako náměstek primátorky města Brna pro oblast životního prostředí. Jaké priority jste si vytyčil?

Především se chci zaměřit na druhotné využití odpadu. Mým cílem je, aby ve spolupráci s firmou SAKO v Brně vzniklo tzv. ReUse centrum, jaké funguje například ve Vídni nebo, abychom zůstali v tuzemsku, v Ostravě. Mělo by být zřízeno v atraktivní lokalitě dobré dopravní dostupnosti, nejlépe v blízkosti centra. Jako skvělý nápad by se mohla jevit rekonstrukce některého z historických pavilonů na Výstavišti. Šlo by v podstatě o obchod s věcmi, které sice nejsou nové, ale jsou dosud funkční nebo například potřebují jen drobnou opravu, aby se daly opětovně využít a nekončily hned ve spalovně. Zde by se pochopitelně prodávaly za symbolické ceny a příjem z tohoto prodeje by následně putoval na údržbu veřejné zeleně v Brně.
Rád bych také aktuálně zmínil kampaň #PripravBrno, kterou město spustilo v roce 2020 a jež je určená jak široké veřejnosti, tak i firmám nebo dokonce institucím. Jejím cílem je podpora udržitelného rozvoje města, zlepšení kvality životního prostředí, kvality života obyvatel a přispění k dosažení klimaticko-energetických závazků. Ostatně, více se čtenáři dozvědí na webu priprav.brno.cz.

Chystáte v tomto smyslu i nějaké cíleně osvětové akce?

Jistě. Na podzim loňského roku jste mohli například navštívit venkovní výstavu profesora Bárty Udržitelnost a civilizace u Janáčkova divadla. Letos vás můžu pozvat na sobotu 20. dubna na Den Země v parku pod Špilberkem. Nebo s dětmi můžete navštívit brněnskou zoo, kde na vás v sobotu 8. června budou v rámci akce Ať je klima v Brně prima čekat nejen zvířata, ale i řada soutěžních stanovišť.

Když jste zmínil Zoo Brno, připravujete nějaké změny i tam?

Ano, Zoo Brno patří rovněž mezi mé priority a její současný stav vnímám především jako důsledek dlouhodobého podfinancování. Proto mimo jiné připravujeme rozvrh rekonstrukcí jednotlivých pavilonů. Víte, pravidla pro chov zvířat v zahradách se od padesátých let, kdy byly naše pavilony postaveny, poměrně dost změnily. Tedy, především zpřísnily. Naším úkolem proto nyní je z brněnské zoo postupně vytvořit moderní chovatelskou a vzdělávací instituci. S tím samozřejmě souvisí i její dopravní dostupnost, kdy bude zapotřebí vybudovat odpovídající hlavní vstup. Pro nový bychom mohli získat stavební povolení v horizontu roku, roku a půl. Pak můžeme začít se samotnou výstavbou. A k tomu je samozřejmě zapotřebí vytvořit vyhovující, kapacitně dostačující parkoviště.

Ještě k těm pavilonům, mohl byste čtenářům nastínit, kterých konkrétně by se avizované rekonstrukce měly týkat?

Blížíme se k dokončení rekonstrukce pavilonu šimpanzů, kam bohužel budeme muset nakonec umístit dželady. To jsou opice příbuzné paviánům. Dál bychom se chtěli zaměřit na výběh pro lední medvědy, levharty, a to nemluvím o pavilonu Tropické království, který je téměř v havarijním stavu. Uvažujeme dále i o nových atraktivních druzích, které chceme pro Zoo Brno získat. Samozřejmě musíme vycházet z toho, kde získat externí financování těchto projektů, a zároveň zajistit, aby na sebe jednotlivé stavby vhodně navazovaly. Důležité totiž je, aby rekonstrukce příliš neobtěžovaly návštěvníky zoo.

Chystá Zoo Brno nějaké novinky i v oblasti chovatelství?

Zrovna nedávno jsme přivítali jeden nový živočišný druh, kočku rybářskou. Jak už samo její jméno napovídá, tenhle druh koček rád plave, skvěle loví ryby a vůbec má rád vodu. U nás se tedy zatím drží spíš v zázemí, ale to pomine, jakmile se adaptuje. Vedle ní se na Mniší hoře můžeme po dlouhých osmi letech radovat také z mláďat vlků hřivnatých.

Jaké máte plány s rozvojem veřejné zeleně?

V této oblasti patří mezi mé priority především revitalizace malých ploch městské zeleně, abychom se nesoustředili pouze na velké parky. Například prostor před Pedagogickou fakultou MU, oblast Rumiště, některé vnitrobloky nebo nároží ulic. Pro tyto plochy máme dotační program Parky pro Brno, který velmi úspěšně využíváme. Z velkých investic bych rád zmínil revitalizaci Holáseckých jezer, na kterou se nám podařilo získat významnou dotaci ze Státního fondu životního prostředí. V té souvislosti nesmím vynechat realizaci etapy 9.2 v Komárově - park Škrobárenská v rámci revitalizace Staré Ponávky.

Co říci závěrem?

Rád bych se, když dovolíte, vrátil ještě na začátek našeho rozhovoru, tedy k odpadům. Pevně věřím, že teď už dohodu najdeme, abychom v Brně mohli vypsat soutěž na dodávku nového kotle pro spalovnu SAKO. Aby byl tento kotel opravdu ekologickým zdrojem tepla v rámci centrálního zásobování i elektrické energie. Tím by se Brno mělo opět stát lídrem v oblasti energetického využití odpadu. Zároveň by se tím mělo městu dlouhodobě dařit výrazně snižovat produkci CO2 i skleníkových plynů.