Vleklé vesnické trauma

Vesnice, Kristína Trpková, Magazín KULT* Brno

Knihy

Další osudy kriminalistů Laury Linhartové a Adama Beneše, jako druhý díl připravované trilogie.

Co se téhle mladé autorce Kristýně Trpkové rozhodně nedá upřít, jsou originální, i když poměrně brutální nápady. V románu Vesnice ještě umocněné tím, že na hlavní hrdinku příběhu, sebevědomou komisařku Lauru Linhartovou, s novým případem velmi intenzivně dopadá stín její vlastní minulosti.

Možná proto se autorka nijak podrobněji nevěnuje šetření na místě činu, jak by se na dobrou detektivku slušelo. Třeba shromažďování důkazů probíhá jen telegraficky. Spíš se soustředí na Lauřiny pocity, její vztah s kolegou Benešem a frustraci z bezmoci policie odhalit pachatele.

Také čtěte

Taková normální stvůra...

Po prvotině Rozsudek smrti přichází autorka s novou detektivní dvojicí, jejíž úkol je najít vraha brutálně zavražděné mladé dívky.

Jde o dosud nevyřešená, jen pár let stará a téměř identická postupná, zmizení tří chlapců. A přestože kriminalisté už jedno „tělo“ mají, nedokážou se ani tak hnout z místa. Navíc čelí výtkám rodin nespokojených s „nečinností“ policie, která se více než práci v terénu věnuje revizi předchozích vyšetřovacích spisů, jestli někdo něco nepřehlédl.

Vyprávění dominuje přehršle detailů, jež mají nejspíš sloužit k větší plasticitě postav nebo ke zdůraznění dramatických situací, ovšem plynulost knihy tím dost trpí. Ale, zatímco podstatná část rozuzlení příběhu je hodně „psycho“, úplný závěr je až úsměvně teatrální.