Dětská kniha čtenáře rozvíjí

Když si odmyslíte, že jde o vašeho zaměstnavatele, co pro vás Albatros znamená?

Pro mě je to synonymum dětské literatury. Jako spousta lidí, i já jsem vyrůstal na knížkách Albatrosu. Tím pádem je pro mě má práce i splněný sen. Můžu dělat něco, co mě nesmírně baví a co mě zároveň bavilo i v dětství.

Čím je Albatros výjimečný dnes?

Albatros se stále orientuje výhradně na literaturu pro děti, zhruba do 12 let věku. Knihy pro dospělé, které máme v nabídce na webových stránkách, jsou tituly nakladatelství, které spadají do celé skupiny Albatros Media. Výjimečný proto zůstává nejen svým zaměřením, ale i velikostí produkce, která činí okolo 150 titulů ročně. A také je tu výjimečnost naší historie. 

Vnímáte vydávání knih pro děti jako poslání?

Ano, dá se to tak říct. Pokud si srovnáme dětského a dospělého čtenáře, tak nám vyjde, že ten dětský je o něco důležitější. Je to tím, že zatímco dospělí čtou knihy většinou spíš pro zábavu, aby ukrátili dlouhou chvíli nebo se vzdělávali, dětská kniha čtenáře rozvíjí. Správný výběr knih může mít celkem zásadní vliv i na to, kam se budou dál v životě ubírat. Rozvíjí jejich slovní zásobu, pomáhají je rozvíjet i citově. Svou roli v tom hraje i čtení s rodiči, kdy ony příběhy společně prožívají.

V jednom rozhovoru jste zmínil, že vydat knihu pro děti trvá déle než vydat knihu pro dospělé. Mohl byste to ve zkratce vysvětlit?

Významnou složkou knihy pro děti jsou ilustrace. Namalovat je ilustrátorům chvíli trvá. Navíc ilustrátor musí dostat po faktické stránce už v podstatě hotovou knihu. Tedy aby nekreslil něco, co v knize nakonec nebude. Proto musíme knihu nejdříve redakčně zpracovat, pak předat ilustrátorovi a výraznou dobu zabere i následné grafické zpracování. Ovšem obecně porovnávat, jak dlouho trvá vydat knihu pro dospělé a jak dlouho pro děti, úplně nejde. Svou roli v tom hraje i rozsah jednotlivých knih. Některé jsou obsáhlejší, jiné útlé.

Vaše nakladatelství vydává v exkluzivní edici souborně knihy Jaroslava Foglara. Pokud se oprostíte od pohledu nakladatele; jsou Foglarovy knihy opravdu tak výjimečné? 

Jsou. Především proto, že Foglar v nich popisuje dobrodružství, která mohou čtenáři zažít prakticky za svým domem nebo za městem. Prostřednictvím hrdinů svých knih také vybízí čtenáře k aktivitě. Chcete zažít dobrodružství? Najděte si ho, někde tam na vás čeká! Unikátní je i to, jak je jeho dílo protknuto ideály. Přátelstvím, čestností. Navíc se vždy snažil zohlednit onu stránku dobra a zla. Ano, dnes to může působit i naivně, ale rozhodně to nenalezneme v každé dětské knížce.

Jaké další edice z vašeho nakladatelství stojí za zmínku? Mimo Harryho Pottera.

(smích) Ano, edice sice slouží čtenářům pro lepší orientaci, ale my se snažíme, aby každá kniha, kterou vydáme, byla zajímavá sama o sobě. Takový solitér. Z těch posledních bych proto rád zmínil populárně naučnou knihu Velvet Effect o listopadu ’89, která popisuje jak samotné události, tak co k nim vedlo i co následovalo. Za zmínku rozhodně stojí i krásná knížka Velký příběh Velké pardubické, a pokud se podíváme na něco konkrétního do budoucna, tak letos na jaře chystáme velkou monografii ilustrátora Oldřicha Jelínka.

Albatros pořádá už dvanáctým rokem literární soutěž knih pro mládež. Objevil se v ní nějaký talent? Nebo jde o autory, kteří jen „zasvítí a zhasnou“?

S velkým potěšením musím říct, že většina autorů, kteří naši soutěž vyhráli, pokračuje dál – a poměrně úspěšně. Například Ilona Fišerová, Lucie Hlavinková nebo Naďa Reviláková. Pro tyto autorky zafungovala naše soutěž opravdu jako katalyzátor. Je samozřejmě hezké, pokud objevíte nový rukopis, ale daleko hezčí je, pokud objevíte nový talent, který můžete i dál rozvíjet a pomáhat mu.

Čím si vysvětlujete, že této soutěži dominují ženy?

Možná to bude i tím, že literatura obecně přitahuje spíš ženy. I jako konzumenty. To se týká jak literatury pro dospělé, tak té pro děti. Chlapci prostě v určitém věku přestávají číst a už se ke knihám nevrátí. Když se nad tím zamyslím, tak ženy převládají i v našem portfoliu, nových i starších autorů.