Drtivá většina návštěvníků k nám chodí za inteligentní zábavou

Rozhovor s ředitelem brněnské hvězdárny Jiřím Duškem
Jiří Dušek, Brněnská hvězdárna, rozhovor, magazín KULT* Brno
Vzdělávání

Ředitel „stroje na zázraky“ Jiří Dušek stojí v čele Hvězdárny a planetária Brno již patnáct let. Za tu dobu prošla tato instituce výraznou obměnou. Krom rozsáhlé rekonstrukce celé budovy v letech 2010–2011 byl sál velkého planetária přebudován na tzv. digitárium, vybavené vícenásobnou projekcí. Díky tomu i díky své bohaté činnosti patří brněnská hvězdárna mezi nejznámější vědecko-popularizační organizace v Brně.

Kde v případě brněnské hvězdárny leží hranice mezi zábavnou a vzdělávací institucí?

Během těch sedmdesáti let, kdy naše hvězdárna existuje, se názory na to, jak moc návštěvníky vzdělávat, dost měnily. Dnes můžu říct, že naše návštěvníky vzděláváme tak, aby sami nepoznali, že jsou vzděláváni. Primárním cílem totiž je, aby si lidé z  návštěvy hvězdárny odnášeli především příjemný pocit, a  přitom jim ukazujeme, jak je vesmír zajímavý. Že v něm existuje například řada záhad, které jsou spojeny i s existencí člověka jako takového. Abych tedy odpověděl na vaši otázku – dělicí čára zde není, protože chceme, aby naše činnost byla hezká vizuálně a  návštěvníci se zároveň něco dozvěděli. Modelovým příkladem jsou naše nafukovací planety. Lidé se s  nimi fotí, ale zároveň se o  nich něco dozvídají i  po odborné stránce.

Máte k dispozici data, kolik lidí k vám zavítá se zájmem o vědu a kolik lidí k vám chodí… žasnout?

Data samozřejmě máme a  na jejich základě mohu říct, že se za patnáct let, kdy je vyhodnocujeme, situace výrazně změnila. Na začátku byly z  devadesáti procent našimi návštěvníky školní výpravy a zbytek veřejnost. Dnes je počet školních výprav zhruba stejný, tedy mezi 40 a 50 tisíci návštěvníky ročně, ale zájem veřejnosti narostl více jak desetinásobně. Ano, máme zde například i astronomický kroužek nebo odborné přednášky, které vyhledávají ti, co mají o  vesmír opravdu zájem, ale také pořádáme tematicky pestré přednáškové cykly a ty jsou stále vyprodané. Dá se tedy říct, že k  nám dnes drtivá většina lidí chodí za inteligentní zábavou.

Jiří Dušek, Brněnská hvězdárna, rozhovor, magazín KULT* Brno

Před pěti lety navštívil brněnskou hvězdárnu Vladimír Remek, zatím jediný český kosmonaut, který letěl do vesmíru. Od jeho cesty přitom letos uplynulo 45 let. Jaký vliv měl jeho životní příběh na ten váš?

Zásadní. V  roce 1978, když letěl do vesmíru, mi bylo sedm let a  tehdy jsem se na základě jeho vystoupení v televizi rozhodl, že i já budu kosmonautem. To se mi sice nepodařilo, ale i tak jsem se věnoval kosmonautice a posléze astronomii, kterou jsem nakonec vystudoval a jsem tady. Dokonce jsem si tehdy založil sešit, kam jsem si lepil výstřižky článků, které o něm vyšly. Maminka mi pak sešit uschovala, a když nás Vladimír Remek v Brně navštívil, mohl jsem mu sešit ukázat. Byl z něj doslova paf. I když myslím, že podobným způsobem ovlivnil víc lidí.

V médiích se nedávno objevila zpráva, že díky pilotu Aleši Svobodovi, který se stal členem záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury, vzrostla šance, že by se do vesmíru mohl podívat další Čech.

Tady je nutné dodat, že jeho cesta bude ještě nesmírně složitá, ale i tak k tomu má od Remkova letu z Čechů nejblíž. Už jen to, že zvítězil ve výběru třiadvaceti tisíc lidí, je úspěch. Víte, ono není těžké letět do vesmíru, když na to máte peníze. V případě pana Svobody je proto důležitá především politická podpora, aby byly pro jeho let uvolněny prostředky. Náklady na jeden vesmírný let přitom dosahují výše 1,5 miliardy korun. Mimochodem, pan Svoboda v  jednom rozhovoru řekl, že jako malý chlapec chodil na brněnskou hvězdárnu, protože zájem o  vesmír vnímal jako přirozenou věc. Já jsem ten rozhovor následně všem prezentoval mimo jiné i  jako důkaz, že tenhle „barák“ asi přece jen má nějaký smysl. Shodou okolností k nám jako malý kluk chodil i Vladimír Remek, takže: pokud chcete letět do vesmíru, musíte v dětství chodit na brněnskou hvězdárnu (smích).

Jiří Dušek, Brněnská hvězdárna, rozhovor, magazín KULT* Brno

Jste s panem Svobodou v kontaktu?

Samozřejmě. Dokonce jsme začali spolupracovat, a  to do té míry, že pokud by padlo rozhodnutí, že se jeho let opravdu uskuteční, tak bychom jako brněnská hvězdárna celou přípravu i  samotný let mapovali. A  kdyby už nic jiného, byl by o celé cestě pořad v našem planetáriu.

Už jste se toho tématu dotkl – jaký je váš pohled na vesmírný turismus?

Komercionalizaci letů do vesmíru vnímám obecně jako pozitivní krok a  přirozené vyústění vývoje kosmonautiky. Ano, desítky let měly tzv. monopol na lety do vesmíru národní vesmírné agentury jako NASA nebo ESA (Evropská kosmická agentura; pozn. red.), především proto, že raketové technologie podléhaly vojenskému utajení. Otevřením této oblasti vědy soukromým subjektům a  investorům se však vývoj zásadním způsobem urychlil. Navíc tím, že začaly být nabízeny levnější lety do vesmíru, byly zároveň dosavadní instituce nuceny začít se chovat efektivněji. Potencionální nebezpečí však vidím v  projektu celoplanetárního internetu, tzv. Starlinku Elona Muska. Ten sice nesouvisí s vesmírným turismem, ale jeho prostřednictvím prudce narůstá počet umělých družic na oběžné dráze Země, a to může do budoucna způsobit značné komplikace. Naštěstí už začínají vznikat mechanismy, jak tento prostor v oblasti družic regulovat. Podobných projektů jako Starlink se přitom rodí víc…

Jiří Dušek, Brněnská hvězdárna, rozhovor, magazín KULT* Brno

Jak se vesmírnou optikou díváte na problematiku klimatických změn?

Především je nutné říct, že klima se na planetě v  průběhu miliard let měnilo samo, i  bez přispění člověka, a to dost extrémně. Jako příklad mohu uvést dobu ledovou. Bohužel, činnost lidí tyto změny řekněme urychluje či zesiluje. Takže i kdybychom třeba ze dne na den přešli na bezuhlíkový provoz, klima se stejně nějakým způsobem měnit bude. Bez fosilních surovin navíc nevyrobíte ani cement, plasty nebo hnojiva v  dostatečném množství. A  o  mikroplastech můžeme říkat a psát, co chceme, ale bez plastů nebude nic! Jinými slovy, myslím si, že současné snahy o  „změnu“ klimatu se blíží spíš postupnému rozvratu naší civilizace. A  pak vás napadne otázka: Co je horší?

Co tedy jako astronom, ale i jako senátor říkáte na tzv. Green Deal?

Lidé by se měli v  první řadě chovat rozumně. Používat dnes fosilní paliva jako zdroj energie považuji samozřejmě za hloupost. Ano, v minulosti jsme je takto využívali, ale to bylo v rámci nějakého vývoje, který nám dnes nabízí i jiné zdroje energie než uhlí, ropu nebo zemní plyn. Problém je v tom, že ne všude jde použít všechno. Například fotovoltaiku v  našich zeměpisných šířkách po celý rok využívat jednoduše nemůžeme. Další potíž je v tom, že všechno je provázané se vším. Například vyrobit do elektroauta baterie ze vzácných prvků taky není úplně zadarmo. Elektroauta navíc sice vypadají úžasně ekologicky, ale jejich výroba tak úplně čistá není. Hezké to sice je, ale teprve až když se to „vybalí z  krabice“. A  my o  tom buď mlčíme, nebo se snažíme to nevědět. Takže ano, já jsem pro Green Deal, ale nelíbí se mi, jaká cesta k němu nyní vede. Jako senátor a zároveň astronom proto říkám, že odhlasovat si můžeme cokoli, ale nad lidskými zákony jsou zákony přírodní, které budou fungovat, ať už tu budeme, nebo ne.

Jiří Dušek, Brněnská hvězdárna, rozhovor, magazín KULT* Brno

Vraťme se zase zpátky na hvězdárnu. Ročně vás navštíví přibližně 150 tisíc návštěvníků…

Už skoro dvě stě tisíc.

Aha, takže jich přibývá. Jaký je v tomto směru váš cíl?

Když jsem tady začínal jako ředitel, stanovil jsem cíl sto tisíc lidí, protože jsem si myslel, že víc už jich sem nepřijde. Takže já už žádný cíl nemám (smích). Ale teď vážně. Dnes vidím, že co se týká návštěvnosti, začínáme se blížit limitu. Jedinou cestou, jak ještě výrazně zvýšit návštěvnost, jsou venkovní akce. I když – ty nám sice rozšiřují řady návštěvníků, ale zase berou peníze. Jinak řečeno: jsou hodně drahé, ale vstupné na nich nevybíráme.

Co chystáte v nejbližší budoucnosti?

Především budeme v  příštím roce slavit sedmdesát let fungování brněnské hvězdárny. Nemáme v  plánu dělat nějakou velkou akci, spíš sérii menších. V přízemí hvězdárny se také kompletně změní expozice, která návštěvníkům představí neviditelný svět, jímž jsme sice obklopeni, ale nevnímáme jej. Svět temné energie, temné hmoty a podobně. To se tedy týká příštího roku, ale protože letošní rok ještě nekončí, můžu vaše čtenáře už nyní pozvat na prosincovou oslavu zimního slunovratu, kdy chystáme obnovení představení Svátek světla.

jiri-dusek-brnenska-hvezdarna-rozhovor-kult-3
Jiří Dušek, Brněnská hvězdárna, rozhovor, magazín KULT* Brno
Jiří Dušek (* 1971)

je český astronom, astrofyzik a politik. Narodil se sice v Sušici, v Brně však žije od svých tří let. Po studiích astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity plynule nastoupil na Hvězdárnu a planetárium Brno, kde se postupně stal zástupcem ředitele a od roku 2008 ji vede. V roce 2016 byl zvolen senátorem za obvod č. 58 – Brno-město. V roce 2022 senátorský post obhájil.

Celoroční předplatné magazínu KULTINO* Brno

Roční předplatné

4x do roka do vaší poštovní a e-mailové schránky

Top
Zábava

Kraví hora 2, Brno

Další představení v místě

Volný čas
Vzdělávání
Hvězdárna a planetárium Brno
Zábava
Hvězdárna a planetárium Brno
Hudba
Hvězdárna a planetárium Brno
Volný čas
Vzdělávání
Hvězdárna a planetárium Brno

Mohlo by vás zajímat

Top
Rozhovor
Festival
Letošní festival Meeting Brno nese motto „od traumatu k naději“...
Top
Rozhovor
Byznys
Letní festivaly nebo sportovní akce si jen těžko umíme představit bez...
Top
Rozhovor
Hudba
Do Tišnova se po šestileté pauze vrací oblíbený festival Hudbou pro...
Rozhovor
Bydlení
Chystáte se na novou kuchyň, obývák nebo rovnou na celý nový domov...