Článek

JFK: Výstřely v Dallasu

John Fitzgerald Kennedy, JFK, výročí atentátu, Magazín KULT*  Brno
Historie
John Fitzgerald Kennedy, 35. prezident Spojených států amerických

Přestože John Fitzgerald Kennedy úřad prezidenta Spojených států amerických zastával necelé tři roky, staly se jeho jméno i období vlády bez nadsázky kultovními. Nemalý podíl na tom však do značné míry má i jeho předčasná a dodnes nejasnostmi opředená tragická smrt, od které letos 22. listopadu uplyne šedesát let.

John Fitzgerald Kennedy, zkráceně JFK, se narodil 29. května 1917 ve městě Brookline ve státě Massachusetts jako druhý syn manželům Rose Fitzgerald Kennedyové a Josephu Kennedymu. Pocházel z celkem devíti sourozenců, z nichž druhým dodnes nejznámějším byl jeho o sedm let mladší bratr Robert. Ten „Bobby“ Kennedy, kterého John jmenoval do své vlády ministrem spravedlnosti a jenž se později, po vzoru svého staršího bratra, rozhodl rovněž ucházet o post prezidenta Spojených států.

JFK a Praha

V roce 1940, tedy v době, kdy se již téměř celá Evropa zmítala ve válečném konfliktu s nacistickým Německem, absolvoval John Harvardovu univerzitu jako bakalář umění politiky. Předtím, v roce 1939 navštívil jako syn velvyslance USA v Londýně okupovanou Prahu, aby se následně ve své diplomové práci nazvané Proč Anglie spala? věnoval okolnostem a důsledkům Mnichovské dohody.

Také čtěte
Mount Everest, 70. let výročí, Tvář nebes,  George Everest, hora světa, magazín KULT* Brno
V Nepálu, jehož hranice s Čínou, respektive s Tibetskou autonomní oblastí vrchol protíná, je tato...

Po studiích, v době, kdy už byly do druhé světové války zapojeny i Spojené státy, nastoupil John i přes svůj špatný zdravotní stav do armády, kde sloužil jako velitel torpédového člunu. Když v roce 1944 v rámci bojové mise nad Anglií tragicky zahynul jeho starší bratr Joseph, převzal John jako nejstarší syn zodpovědnost za budoucnost rodinného klanu a zároveň začal postupně naplňovat i své politické ambice.

John Fitzgerald Kennedy, JFK, výročí atentátu, Magazín KULT*  Brno
JFK již jako prezident se svými dětmi, Johnem F. Kennedym Jr. a Caroline Kennedyovou v oválné pracovně Bílého domu.

Kennedy versus Nixon

Povzbuzen svým zvolením do Sněmovny reprezentantů USA v roce 1947 a v roce 1953 do Senátu se John F. Kennedy rozhodl jako demokratický kandidát ucházet o post prezidenta Spojených států. V primárních volbách roku 1956, kdy by čelil obhájci úřadu Dwightu D. Eisenhowerovi, však neuspěl. V dalších primárkách, roku 1960 již zvítězil a stal se tak vyzyvatelem Richarda Nixona. Ten byl sice jen o pár let starší než Kennedy, zato již podruhé zastával funkci Eisenhowerova viceprezidenta. I dík tomu měl Nixon v jejich souboji dlouho převahu a vypadalo to, že nakonec opravdu vyhraje. Jenže to by nesměly proběhnout historicky vůbec první prezidentské televizní debaty v USA. Pohledný a výrazně svěžejší Kennedy si totiž proti sice lépe argumentujícímu, ovšem méně atraktivnímu Nixonovi získal více sympatií diváků, což mu následně pomohlo i k vítězství. Sice těsnému, o nějakých 120 tisíc hlasů, ale tím zase vešlo do dějin.

John Fitzgerald Kennedy, JFK, výročí atentátu, Magazín KULT*  Brno
JFK s manželkou Jacqueline na cestě z Dallasského letiště.

„První“ prezidentský mandát

Kennedyho éru v evropském měřítku asi nejvíc symbolizuje jeho proslov u Berlínské zdi, který začínal legendární větou: „Ich bin ein Berliner“. Nechvalně proslulou stavbu dal počátkem „Kennedyho éry“ zřídit tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov, aby zamezil nekontrolovatelné emigraci z tzv. Východního do Západního Berlína. Nepřehledné městské hraniční pásmo totiž od roku 1949 využily k útěku skoro tři miliony lidí. Nejvážnějším konfliktem vůbec, kterému Kennedy jako prezident musel bezprostředně čelit, bylo čtrnáctidenní napětí mezi SSSR a USA v roce 1962. Tehdy stál doslova celý svět na pokraji jaderné války. Sovětský svaz chtěl přitom „pouze“ vyhovět komunistické Kubě a poskytl režimu Fidela Castra rakety středního doletu (čímž došlo k bezprostřednímu ohrožení bezpečnosti USA; pozn. red.) na obranu před další možnou invazí ze strany USA. Ta z roku 1961 do zátoky Sviní přitom pro Ameriku skončila fiaskem. Situaci se naštěstí podařilo urovnat diplomaticky, a to odstraněním raket z ostrovního státu. Dlužno dodat, že Kennedyho vládní strategii dominovala především strhující rétorika, ovšem s jejím prosazováním to měl složitější. Nad jeho ostatní aktivity však ční snahy v oblasti lidských práv. Usiloval například o konec rasové segregace v USA nebo o zrovnoprávnění žen ve společnosti.

Také čtěte
Emil Zátopek. Magazín KULT* Brno
O tom, s jakou námahou běží, vypovídaly jeho bolestivé grimasy, pro které se mu přezdívalo „Emil...

Legenda o osamělém střelci

V červnu roku 1963 ještě JFK „stihl“, jako zástupce největší západní mocnosti, pronést již zmiňovaný proslov u Berlínské zdi. Tehdy se také začal připravovat na kampaň pro své znovuzvolení a návštěva texaského Dallasu v listopadu téhož roku v ní byla v podstatě první, bohužel i poslední zastávkou. Samotný průběh atentátu zde nejspíš netřeba dlouze popisovat. Terčem střelby na dallaském prostranství Dealey Plaza se stala kolona převážející v tehdy otevřeném (!) voze jednoho z nejmocnějších mužů planety. Podle první a dosud oficiální verze vyšetřování šlo o osamělého atentátníka, který na prezidenta vypálil z okna skladu knih v budově zpoza projíždějících vozů. Měl jím být bývalý námořník Spojených států a komunistický přívrženec Lee Harvey Oswald, kterého policie zatkla v kině téměř vzápětí po atentátu. Dva dny nato jej však během eskorty do věznice z přísně střežené policejní budovy, za přítomnosti televizních kamer a pod „dozorem“ desítek policistů, zastřelil „další osamělý střelec“, Jack Ruby. Oswaldův výslech přitom nebyl řádně zaznamenán a Ruby ke svému činu nikdy nic relevantního neřekl.

John Fitzgerald Kennedy, JFK, výročí atentátu, Magazín KULT*  Brno
Záběr (jedno políčko) z filmu amatérského kameramana Abrahama Zaprudera. 22. listopadu 1963.

Teorie o rozsáhlém spiknutí

Na základě množství nejasností v jinak rozsáhlém vyšetřování však odborná komise po čase připustila, že útočníků na JFK mohlo být přece jen víc. Především proto, že ze zajištěné smrtící zbraně nelze v rozmezí pěti vteřin vypálit tři tak přesné rány. Na variantu o více střelcích ostatně ukazuje i tzv. Zapruderův film, amatérský snímek zachycující přímo na místě činu klíčové okamžiky průběhu střelby. Spekulace pak ještě více rozvířil slavný, více jak tříhodinový thriller Olivera Stonea z roku 1991, nazvaný prostě JFK, založený na výsledcích práce bývalého okresního prokurátora New Orleans Jima Garrisona. Ovšem jakkoli je snímek skvěle řemeslně zpracován, jedná se z velké části stále o autorskou licenci. Postupem času se okolo atentátu na legendárního prezidenta vyrojila celá řada teorií. Napří klad že útok zosnovala samotná CIA, kterou Kennedy údajně plánoval rozpustit, či zbrojařské firmy, kterým se zase „nelíbila“ Kennedyho mírová politika. Hovoří se i o účasti kubánského režimu, nebo dokonce mafie. Jaké bylo opravdové pozadí atentátu na JFK, se již nejspíš nedozvíme a Kennedymu to život nevrátí. Zůstává nám jen příběh o kultovním prezidentovi, jeho době, nenaplněném poslání a osamělém střelci.

Mohlo by vás zajímat

Top
Článek
Sport
Letošní ročník 1000 miles ADVENTURE byl opravdovým dobrodružstvím...
Článek
Ježek v kleci CLASSIC z nerezi je inspirovaný podobou hlavolamu ze...
Článek
Bydlení
V listopadu se v Domě umění odehrál druhý ročník jednodenní...
Top
Rozhovor
Jídlo & pití
V historických prostorách Zemanovy kavárny a cukrárny v Brně se mísí...